Policejní prezident Červíček mystifikuje veřejnost ???

Po pádu totalitního režimu po listopadu 1989 se zdálo, že ti co svrhli totalitní režim mají zcela jasné představy, jak má fungovat nový systém, který bude důsledně ctít demokratická pravidla. 

Dnes mnozí z nás, kteří na tyto před a polistopadové ideály nerezignovali mají jistotu, že se z nás stali oběti jedné velké mystifikace. Někteří dávají vinu Václavu Havlovi, že dnešní zmrzačená společnost je výsledkem jeho handlu s komunisty. Byly první svobodné volby, přišla nová demokratická Ústava, která nastolila základní dělbu moci ve státě: Moc výkonnou (vládní), Moc zákonodárnou (svobodně volený parlament) a Moc soudní, která má řešit vzájemné spory mezi občany, občany a státem a konečně i spory mezi jednotlivými Mocemi. Spory má řešit nezávisle, dle Ústavy a zákonů. Po změně režimu a předcházejících zkušenostech s totalitní vládou jedné strany bylo všem demokraticky smýšlejícím občanům zcela jasné, že výkonný aparát státu a mocenské ozbrojené složky, zejména policie, ale iprokuratury a soudy musí být podřízeny pod civilní kontrolu občanů, kteří si k této kontrole zvolí svobodně své zástupce. Domnívám se, že všechna ta zklamání, rozčarování nebo blbá nálada pramení z toho, že ke skutečné realizaci původních demokratických vizí a ideálů nedošlo. Stali jsme se všichni obětí Velké mystifikace

politických pseudoelit, které toto nezajistily.

Mystifikace je úmyslné klamání, šíření nepravdivých zpráv, předstírání něčeho, rozšíření nepravdivé zprávy k oklamání veřejnosti. Slovo mystifikace pochází z latiny (mysticus) a původní význam pojmu byl tajuplný (Wikipedie). Ironie a absurdita současné reality je přitom výsledkem naší „svobodné“ volby, když jsme zvolili ty co mají naše zájmy a práva prosazovat. V sobotním Právu 31. srpna 2013 a v nedělních Otázkách Václava Moravce se nás snažil mystifikovat sám policejní prezident plk. Mgr. Martin Červíček. V Právu i viditelně nervózní v televizi, se snažil obhajovat postup policie v kauze Jany Nagyové, bývalé ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase. Hlavním tématem debaty byla přiměřenost zásahu policie. Václav Moravec dal zcela legitimní otázku, zda bylo přiměřené nasazení 12 policistů v kuklách k zatčení Nagyové a její veřejná prezentace jak je vedena v řetězech a v medvědu a to opakovaně i při převozu do věznice a k soudu. Stejný způsob zadržení s řetězy a pouty předvedla policie i v dalších zatčeních. Policejní prezident Č
ervíček nar. 1972 je u policie od r. 1990. Prošel různými funkcemi a stoupal po služebním žebříčku až na pozici policejního prezidenta. Tím se stal díky odvolání jeho předchůdce, když Lessy byl odvolán ministrem Kubicem pro zneužití pravomoci úřední osoby. Je devátým policejním prezidentem od r. 1992. Je tu srovnatelná úmrtnost s některými ministry, např. zdravotnictví. A navíc to vypadá na návrat Lessyho. Červíček má vystudovanou policejní akademii, ale jistě by mu neuškodilo, kdyby se podíval občas do Trestního řádu nebo zákona o Policii ČR  č.273 / 2008 Sb.

   § 11  Přiměřenost postupu

Policista a zaměstnanec policie jsou povinni

a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,

b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je

     ohrožena, bezdůvodná újma,

c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo

    osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.

Otázka použití donucovacích prostředků je potom řešena v § 51, 52, 53 a 54, tohoto zákona. Zde se zcela jednoznačně píše, že policista je „oprávněn“ použít donucovací prostředky k dosažení účelu sledovaného zákonem. Nemá to tedy ze zákona „přikázané“. O ochraně lidských práv a důstojnosti se píše i v Listině práv a svobod, která je součástí Ústavy.

Zde odkazuji na svůj blog >>  

 Kauza Ištvan: Policie se vrací ke středověkým metodám

Postup policie je v případě způsobu těchto zatýkání neomluvitelný. Odvolávat se na zákonnost postupu a schválení tohoto postupu ze strany dozorového státního zástupce je další mystifikace a pokrytectví. Všichni jsme svědky v přímém přenosu vzájemného boje mezi policisty a vzájemného boje mezi státními zástupci. I rozporů mezi policií a státními zástupci. Kauza Martinec je dostatečně průkazná. Nikdo se za něj nepostavil. Co si myslet o státním zastupitelství po aférách Grygárka, Rampuly nebo Coufala. Jak mohli získat někteří bezpečnostní prověrku?? Dnes se volá po větší nezávislosti policie a státních zástupců. Policisté, prokurátoři a soudci jsou ve službách státu. Jsou mimořádně dobře placeni. Je otázka jestli za to odvádějí práci, kterou jim ukládají zákony, kodexy a právní zvyklosti demokratického právního státu.

Pravdu má ve velké míře Nečas, když mluví o prokurátorské republice a jiní když mluví o nastupujícím policejním státu pod taktovkou prokurátorů, nebo Topolánek když říká, že justiční mafii vystřídala justiční chunta. Po listopadu 1989 se staly naprosto fatální chyby, když ministr JUDr. Jiří Novák dal všem prokurátorům generální pardon bez ohledu a všem podepsal renominaci na státní zástupce. To stejné nebo možná ještě horší učinil Havel, když všechny soudce z totality jmenoval na doživotí soudci. Ti si dokonce sami stanovují výši svého platu za to, co a jak na svých postech dělají. K tomu ještě téměř neomezená imunita a indemita.

Změna chování lidí nepřijde automaticky se změnou systému. Psát o stavu naší justice a policie, to je na nekonečný příběh. Tyto složky jsou částečně rozparcelované mezi jednotlivé klientelistické sítě a částečně pracují na objednávku jako autonomní skupiny, které se pokoušejí ovládnout moc výkonnou. Trestná činnost policistů narostla do nevídaných rozměrů. Policisté dnes páchají i ty nejtěžší zločiny jako je vražda, vydírání atd. Jak je nastaven systém přijímání k těmto složkám. Vždyť ve Znojmě přijali k policii i bývalou prostitutku. Když jsme o tom ve Znojemském týdnu napsali, bylo nám ze strany policie téměř vyhrožováno. Spolčovat se s velkými rybami je snadnější než proti nim bojovat. Když nejsou výsledky tak se veřejnosti předhodí divadlo vodění „zločinců“ v řetězech. To na masy zabírá.

Ještě se dožijeme velice zajímavých průběhů a konců jednotlivých kauz, když se generálové zbaběle podřídí nekompetentní úřednici. Aby to nakonec neskončilo tak, že za porušování např. rychlosti jízdy bude trestán nadřízený řidiče, nikoliv řidič. A to jsme pořád v očekávání oznámení velkých kauz od Vrchního státního zástupce JUDr. Ivo Ištvana. Už začíná mít zpoždění jak ten Racek. Těsně před pádem Nečasovy vlády se na poslední chvíli pochlapil ministr Blažek a napsal 8.7.2013 Nejvyššímu státnímu zástupci dopis, kde žádá vysvětlení některých postupů. Zeman ho velkopansky odbyl, že na to nemá nárok. Mám ověřené, že širokou veřejnost by odpovědi na položené otázky zajímaly. Skutečná náprava poměrů v justici a policii vede jedině přes důsledné podřízení těchto struktur kontrole ze strany občanů.

Není tak těžké uhádnout, proč to politici neudělali. Kolik úsilí stálo jenom zřízení funkce ombudsmana, který nemá pravomoc zasahovat nebo se zabývat kontrolou justice. Přitom justiční ombudsman je základ nápravy a změny poměrů.

Zbyšek Dřevojan, Znojmo.