Ministryně spravedlnosti Benešová a spravedlnost v její režii

V kauze znojemského justičního zločinu (omylu ) loupežného přepadení pošťaček nastal díky ministryni Benešové malý posun ke spravedlnosti

Ministryně spravedlnosti v demisi Mgr. Marie Benešová se angažuje v nápravě křivdy, kterou na znojemských občanech: Jaroslav Schindler a Tomáš Čepura se dopustili státní zástupkyně a soudci ze Znojma. Kauza má dnes jednoznačně charakter justičního zločinu ( omylu ).

JUDr. Jaromír Kapinus, který byl v té době dokonce předseda soudu, je v březnu r. 2005 odsoudil za loupežné přepadení poštovních doručovatelek. Vyšetřování, které prováděla znojemská policie a vyšetřování dozorovala státní zástupkyně JUDr. Jarmila Goldová, bylo mírně řečeno vedeno značně neprofesionálně s celou řadou již tehdy prokazatelných pochybení. Státní zástupkyně Goldová má za sebou celou řadu podobných pochybení a ekcesů aniž by se nad těmito fakty její nadřízení zamysleli. Soudce Kapinus žádné pochybení na případu neviděl a odsoudil je bez jediného přímého důkazu pouze na základě nevěrohodné pachové stopy a vynuceného přiznání T. Čepury. Již samotné odsouzení pouze na základě pachové stopy navíc nevěrohodné je v rozporu s ustanoveními Trestního řádu. Vina musí být před soudem pachateli prokázána bez jakýchkoliv pochyb.

Žalostný stav naší justice dokresluje i ta skutečnost, že kauza prošla všemi stupni soudního rozhodování včetně soudu Ústavního. Odsouzený J. Schindler jakoukoliv vinu celou dobu popíral a poukazoval se svým advokátem na pochybení jak ze strany policie, JUDr. Goldové tak i soudů. Světlo naděje se objevilo v r. 2010 kdy se při náhodném zadržení delikventa Antonína Škrdly tento přiznal i ke spáchání loupežného přepadení poštovních doručovatelek ve Znojmě. Problém byl v tom, že za tento skutek již byli odsouzeni jiní pachatelé. Tato skutečnost ovšem nebyla na překážku znojemské policii, státnímu zastupitelství ani soudu. Stejná policie bez jakýchkoliv pochyb obvinila nové pachatele, stejné státní zastupitelství je obžalovalo a stejný soud v režii jiného soudce a to Mgr. Pavla RUJBRA je odsoudil. Korunu tomu, čeho všeho je schopná naše a především znojemská justice, nasadil soudce Mgr. Pavel RUJBR. Ten v rozporu se všemi důkazy odsoudil za loupež spolu s novými pachateli i ty původní dva: J. Schindlera a T. Čepuru.

To jméno soudce Mgr. Pavla RUJBRA si dobře zapamatujte. Vstoupil do dějin nejenom naší ale i světové justice. V historii justice jsou známy případy kdy byl někdo odsouzen v rozporu s právním pojetím moderní aplikace práva, že nikdo nemůže být souzen za stejný čin dvakrát. Soudce Mgr. Pavel RUJBR docílil té jedinečnosti a zápisu do historie, že za stejný čin odsoudil pachatele dvakrát pouze s malým rozdílem. Odsoudil dvakrát Jaroslava Schindlera za něco co nespáchal. Opět jsme díky soudci Mgr. Pavlu RUJBROVI ve zvráceném pojetí práva a spravedlnosti světové jedničky. Něco takového se nepodařilo ani totalitnímu režimu, co soudci Mgr. Pavlu RUJBROVI. Tuto jedinečnost už asi nikdo nikdy nepřekoná. Jistě by stálo, v zájmu spravedlnosti, přezkoumat jakou roli v kauze Schindler sehrála pokoutní advokátka Řezáčová.

Zdálo se, že nápravě justičního omylu již nestojí nic v cestě. Normální občan by předpokládal, že autoři tohoto omylu budou mít sami prvořadý zájem na nápravě této křivdy. Chyba lávky. Obnovu soudního řízení nespravedlivě odsouzenému J.Schindlerovi soudce Kapinus nepovolil. Je podivné, že dle našeho práva má obnovu povolit ten, který pochybení  učinil. Soudce Kapinus dokonce v rozporu s právním řádem hodnotil soudní jednání s druhým pachatelem a označil nového pachatele za nevěrohodného i když soudce RUJBR ho shledal vinným z přepadení bez jakýchkoliv pochyb. Původně odsouzeného Schindlera k novému pachateli přidal aby kryl soudce Kapinuse a ztížil Schindlerovi možnost se očistit od spáchání zločinu, který nespáchal. Tím pánové soudci Kapinus a Rujbr učinili z justičního omylu justiční zločin.

Kauza nespravedlivě odsouzeného Schindlera trvá již 10 let. Jeho snaha o obnovu procesu již 3 roky. Žádný ministr spravedlnosti ať již to byl ten „hodný a pokrytecký“ hoch Pospíšil nebo advokát Blažek neprojevili ochotu se pro spravedlnost a nápravu angažovat. Ministerstvo spravedlnosti má k tomu účelu zřízené celé oddělení. Výsledkem práce úředníků tohoto oddělení je, že dělají vše pro to aby k nápravě křivd a souběžně s tím i k nápravě poměrů v justici nedocházelo. Případů jsou stovky. Ve většině případů se poškození spravedlnosti nedovolají. Buďto jsou psychicky natolik zdeptaní nebo nemají peníze na další boj s úředníky pro které, je Etický kodex ministerstva spravedlnosti text, který si snad ani nepřečetli. V případě zájmu mohu posloužit i konkrétními jmény pracovníků oddělení stížností, kteří vypracovávají podklady pro následná kontroverzní rozhodnutí ministerstva. Ti ale nenachází pochybení v jednání soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Hany Klimešové, která nedokáže vynutit splnění svého vlastního usnesení ani za 7 let, pro které stanovila původně lhůtu 15 dní. M inisterstvo pak svede délku soudního jednání o vymyšlené pohledávce na oběť zločinného jednání žalobce – Mgr. Jany Řezáčové.

Někde je tu systémová chyba když ten soudce co pochybení spáchal ( v zastoupení ) státu, nemá sám snahu křivdu nebo dokonce zločin napravit. Pokud budou státní zástupci a soudci požívat téměř neomezené imunity a ničím neomezené  indemity, nápravy poměrů se nedočkáme. Každý musí být odpovědný za své skutky pokud není zbaven svéprávnosti. U státních zástupců a soudců odpovědnost za jejich konání platí daleko víc než u běžného občana. O samočistících procesech jak o nich plamenně mluví JUDr. Lenka Bradáčová vidíme, že nesplňují očekávané. Platonická kárná řízení, do kterých se navíc nikomu nechce jsou na nic. Žádná politická strana nemá odvahu do očisty justice jít. I justice musí být pod kontrolou. Nejlépe moci zákonné, např.  justičním ombudsmanem. Zvláště justice u nás, kde nedošlo k žádné polistopadové sebereflexi a politici k očištění neudělali nic. Justice u nás je nejenom nepředvídatelná, ale i nevyzpytatelná v rozdílech souzení. Aktuálně to vidíme na kauze MUDr. Davida Ratha a JUDr. Romana Janouška. První je souzen za korupci a hrozí mu až 12 let. Je držen ve vazbě již 16 měsíců pro možné podezření útěku. Druhý je souzen za pokus vraždy kdy mu hrozí až 18 let, ale volně na svobodě a dokonce mu zůstal i řidičský průkaz a jezdí bez omezení do ciziny kde vlastní i luxusní nemovitosti k bydlení. Takové rozdílné vidění kauz soudci není v civilizovaných zemích k vidění.

Když se podíváme, kolik soudců bylo v KSČ a další byli odchováni normalizací a skládali slib, že budou věrně sloužit socialistické justici, je to v jiném světle.

Zbyšek Dřevojan, Znojmo.