Po Česku.
Jak výstižně a jednoduše pojmenovat odchod vedoucího Krajského státního zástupce v Brně JUDr. Petra Coufala. Toť otázka.
Nejde začít jinak než zmínit začátek jeho nové kariéry v soustavě, dříve prokuratury, později Státního zastupitelství. Nebyl to žádný začátečník a až do 17. listopadu 1989 působil na pozici náměstka Krajského prokurátora v Brně, který měl specielně na starosti dozor nad krajskou soustavou StB a boj s disidenty. V pronásledování disidentů byl nekompromisní. Nejvíce svědectví o tom podal Petr Cibulka. V okresech měl k ruce v tomto boji vedoucí Okresních státních zastupitelství. Sloužili totalitě až do
poslední chvíle režimu. Nejznámější a jedním z nejhorlivějších jeho pomocníků byl JUDr. Arif Salichov v Jihlavě.
Pozadu nezůstávali ani jiní. Vždyť i ve Znojmě podávali návrhy na potrestání např. signatářů Několik vět z popudu StB ještě v říjnu r. 1989 a soudci je odsuzovali. Po listopadu pár bývalých komunistických prokurátorů z prokuratury odešlo, ale drtivá většina včetně těch nejhorších a nejhorlivějších přisluhovačů KSČ přežila. Aniž by se někdo zabýval jejich osobním podílem na politických procesech po vstupu vojsk SSSR 21.srpna 1968 do naší země. Ti co museli odejít, svůj odchod v konfrontaci s Coufalem brali jako křivdu. Petr Coufal se po listopadu schoval do stínu jedné okresní prokuratury na Moravě, aby se za pár let vrátil zpět do Brna a to dokonce na pozici vedoucího, později renominovaného ved. Krajského státního zastupitelství. Jeho renominaci podepsal ministr JUDr. Jiří Novák z ODS. Na této pozici vedoucího vydržel cca 20 let. Nejvíce na sebe upozornil, když ve spolupráci s osvědčeným spolubojovníkem zametl pod koberec kauzu senátora Jiřího Čunka. Byla to pro Čunka ale medvědí služba. Coufal veřejně prokázal, že z bolševických praktik nic nezapomněl. Částečnou záhadou zůstává, že brněnský disent nedokázal vyvinout efektivní tlak na jeho odchod z prokuratury. Petr Cibulka ve svém úsilí o polistopadovou očistu prokuratury od bolševických fosílií nejenom v Brně, zůstal v podstatě osamocen. Obdobná situace byla i na celostátní scéně. „Pravice“ měla plná ústa za očistu státního aparátu od zkompromitovaných soudruhů, ale ukázala se jako papírový tygr. Efektivní tlak nedokázaly nebo nechtěly, vyvinout ani bývalé disidentské struktury. Počínaje Chartou 77, VONS, Helsinským výborem a další. Potřebný tlak nedokázala vyvinout ani nově vzniklá Konfederace politických vězňů. Výsledkem je stav justice jaký je. Pikantní je, že i svého času stínová ministryně spravedlnosti Marie Benešová si k sobě vzala jako jednoho z nejbližších spolupracovníků Na Nejvyšším státním zastupitelství právě Arifa Salichova. Dnes již bývalý ministr Pospíšil i nový Vrchní státní zástupce Zeman sice mluví o reformách, ale nedokáží si přiznat, že s postkomunistickým duchem bez radikální personální obměny v justici tolik žádaných změn nedocílí. Navíc prokazovali a prokazují naprostou absenci znalosti skutečného stavu naší justice. Její rozparcelování na účelově se ustavující mafiánské skupiny, které poskytují služby korupčníkům všeho druhu, včetně krytí svých vlastních poklesků.
Způsob jakým byl Petr Coufal odejit je pro něj asi těžko stravitelný. Parkování soukromého vozidla na služebním parkovišti, anonymní trestní oznámení s takovými následky? Vždyť za alkohol za volantem státní zástupci o talár nepřišli a po nucené „dovolené“ jim při návratu doplatili ušlý výdělek Někdy i ve statisících.. Ale ani mouřenín nemůže zřejmě sloužit na věčné časy. Přicházejí mladší dravci, prověřené způsoby bolševické justice zůstávají. Ostatně poměry ve státním zastupitelství jsem se zabýval i v dřívějších článcích. Viz.: A tak Petr Coufal odchází ryze po našem způsobu. Po Česku.
Zbyšek Dřevojan.
viz:
http://drevojan.blog.idnes.cz/c/89787/Jak-se-tvorily-justicni-mafie.html#t2
http://drevojan.blog.idnes.cz/c/75145/V-justici-neni-mafie-jenom-jedna.html
