V nedělních otázkách Václava Moravce (OVM) jsme měli možnost si v paměti oživit kauzu tří bývalých poslanců: Ivana Fuksy, Petra Tluchoře a Marka Šnajdra zatčených za korupci.
13. června zatčení první a Marek Šnajdr zatčený 16. června 2013. Je velká škoda, že v tom povolebním: Kdo, kde s kým, proti komu a pro koho!“, se nějak přehlédlo, hlavně v tisku a ostatních médiích co se (ne)děje kolem těchto poslanců, obviněných z úplatků a korupce. Důvodem k zatčení měla být „prokázaná“ korupce ve formě slíbených úplatků za vzdání se funkcí poslanců. Tím, že se vzdali poslaneckých mandátů, mělo dojít k naplnění podstaty trestných činů Přijetí úplatků a Podplácení dle § 331 a 332 Trestního zákona. Na webu PČR se dočteme o korupci toto: Co je korupce. Vrchní státní zástupce společně s policií se zcela obsahově míjí s těmito paragrafy. Kauzu dozorovalo a dozor dále trvá, Vrchní státní zastupitelství z Olomouce a ve věci se silně angažuje sám vedoucí Vrchní státní zástupce JUDr. Ivo Ištvan. Do této monstrakce policie se zapojilo přes 400 policistů a došlo ještě k zatčení několika dalších osob. Akce připomínala manévry nebo nácvik zásahu proti velké teroristické skupině. Akce se dá přirovnat stylem provedení k Barnumské reklamě.
Již samotné provedení akce, dle mého názoru, není tak zcela v souladu s naším právním pořádkem. V trestním řádu a v zákonu o policii se hovoří o ohleduplnosti a hlavně přiměřenosti ( proporcionalitě ), což zjevně nebylo. O spoutání ve stylu medvědů a předvádění před televizními kamerami nesvědčí o síle policie, ale spíše její slabosti a získat si sympatie a pozornost veřejnosti. Slušní občané s takovým stylem práce policie nemohou souhlasit. Každý psycholog a psychiatr vám potvrdí, že to působí na nízké pudy lidí. A to je také účel. Vraťme se ale k podstatě věci. JUDr. Ištvan ve veřejném vystoupení velice sebevědomě vysvětloval oprávněnost vzetí poslanců do vazby a o spáchání trestných činů mluvil jako o hotovém, prokázaném skutku. Toto ovšem může konstatovat pouze nezávislý soud. Platí přece presumce neviny. Velké vzrušení a pozdvižení i mezi právníky způsobilo rozhodnutí Nejvyššího soudu, který 3 obviněné poslance propustil z vazby a konstatoval, že byli chránění poslaneckou imunitou a indemnitou. Svůj výrok potvrdil nedávno dalším rozhodnutím, když konstatoval, že imunita a indemnita se na ně v této kauze vztahuje i mimo budovu Poslanecké sněmovny. Toto jejich vyjádření si vyžádal sám JUDr. Ištvan. S jejich rozhodnutím je vysoce nespokojený.
Abychom dospěli k nějakému relevantnímu závěru, vraťme se k § 331 a 332. Oba shodně říkají, že k naplnění podstaty trestného činu dojde pouze: …v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu…! O této problematice se píše na webu MV: „Pojem obecný zájem znamená, že se v daném případějedná o oblast, u níž se předpokládá, že na jejím fungování je zainteresována společnost jako celek, případně určitá sociální skupina. Pojmem obstarávání věcí obecného zájmu se tedyrozumí jednak veškeré činnosti (a rozhodování) orgánů státní moci a dále pak veškeré činnosti při uspokojování lidských potřeb celospolečenského rozměru“. O poslancích zde nenajdete jediné slovo. CO SE ROZUMÍ POD POJMEM "OBSTARÁVÁNÍ VĚCÍ OBECNÉHO ZÁJMU"? Policie ani státní zastupitelství nám však neříká, jestli přijetí nebo nepřijetí zákonů je věc obecného zájmu. Právní řád v žádném zákoně nedefinuje co je obecný a veřejný zájem. Přitom to jsou pojmy, které jsou v orgánech státu a samosprávy často používané. Stalo se, že v době tomu předcházející neměla vládní koalice v Poslanecké sněmovně většinu pro přijetí balíčku úsporných zákonů. Poslanci zastupují občany a měli by tedy hájit jejich obecné zájmy. Pokud je zákon přijat potřebnou většinou, mohli bychom tvrdit, že byl přijat v obecném zájmu. Ale ne vždy se s tím široká obec a veřejnost ztotožní. Viz např. zákon o poplatcích ve zdravotnictví. Ústava navíc říká, že zdrojem veškeré moci ve státě je LID.
Položme si tedy otázky. Šlo v případě přijetí zmíněných zákonů navržených vládní koalicí o obecný zájem, když chyběla potřebná většina? Tady nám dluží JUDr. Ištvan zásadní vysvětlení. Za odcházející poslance nastupují náhradníci. Kde měla vládní koalice jistotu, že noví poslanci zákony schválí? Pokud tuto jistotu měla, zjišťoval někdo, jestli nehlasovali pro tyto zákony, že jim také někdo něco slíbil? Vždyť v zápětí šel jeden z nových poslanců dokonce do výkonu trestu. Co otázka znemožněného hlasování poslance D. Ratha. Je sice ve vazbě, ale poslanecký mandát měl. Pokud se ztotožníme s JUDr. Ištvanem, kde byla policie a státní zástupce když hlasovali přeběhlíci Melčák, Pohanka, Kott a další? Je zde mnoho nezodpovězených otázek a jedna otázka vyvolává další. Kauza těchto tří poslanců není jediný kostlivec JUDr. Ištvana. Vzpomeňme na kauzu senátora Čunka. Několik sporných kauz má státní zastupitelství i ve Znojmě. Za všechny připomenu jenom kauzu „Justičního omylu – zločinu“. Je to letitý kostlivec i JUDr. Ivo Ištvana.
Tvrdíme o sobě, že jsme demokratický právní stát. Jedním z garantů aby to tak bylo, má být i nezávislé státní zastupitelství. Stále větší část odborné i laické veřejnosti tvrdí, že tomu tak není a tento stav se stal i námětem před volbami. „Chceme právní stát, chceme trestní odpovědnost státních zástupců a soudců s možností jejich odvolání a zrušení jejich doživotního jmenování do funkcí“. ČSSD chtěla jen dobře fungující stát. Již jednou v naší zemi, v 50 letech, rozhodovali o politicích a politice policie a justice. Po listopadu jsme říkali, že tyto složky musí být pod veřejnou kontrolou. Jsou?? Jako základ jsme přijali zcela novou Ústavu. V jejím naplňování politické elity naprosto selhali. Obsah nové Ústavy nemůžete naplnit v praxi se starými totalitními kádry a jejich pohrobky.
Revoluce zůstala nedokončená a společnost je v rozkladu. Stále častěji se dočítáme o zkorumpované policii a státních zástupcích včetně soudců. Co si myslet o zatčení elitního policisty z UOOZ Jana Petržílka. Koho z nás překvapí, až se zítra dočteme, že pro podezření z trestné činnosti byl zatčen Robert Šlachta a z funkce státního zástupce byl odvolán Ivo Ištvan. Jediný kdo popsal skutečný stav v naší zemi a nastínil jak to změnit, je Tomio Okamura. Volá po nápravě. Trestní a hmotná odpovědnost, odvolatelnost, zrušení doživotního jmenování, kontrola jejich práce-rozhodování. Zůstane sám se svým Úsvitem ?
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
