Z vyjádření předsedy Ústavního soudu JUDr. Pavla Rychetského bychom si měli myslet, že diletanti, nejenom právní, jsou všude, jenom ne u jeho soudu.
Amnestie vyhlášená prezidentem republiky Václavem Klausem vzbudila polemiku a vášně v takovém rozsahu a síle, které se vymykají jiným, silně mediálně publikovaným kauzám. Největší rozruch vzbudil Čl. II. Zák. č. 1 / 2013 Sb.-Amnestie prezidenta republiky k 20. výročí vzniku samostatné České republiky, kterou prezident oznámil na závěr svého Novoročního projevu. Čl.II. se týká „Zastavení trestního stíhání…“ Součástí této emočně silné polemiky je i spor o pravomoci a odborné způsobilosti účastníků, kteří se na udělení amnestie podíleli. Prezidenta, předsedy vlády, ministra spravedlnosti a vlády jako celku. Polemika se přelila do nejvyšších pater politiky a justice. Senátoři připravují stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS) a vstoupit do debaty neodolala ani nejvýše postavená soudní autorita, sám předseda Ústavního soudu JUDr. Pavel Rychetský. Jeho vstup by Hašek asi přirovnal ke vstupu Balouna do debaty. Rychetský použil zatím asi výrazově nejsilnější pojmenování stávající reality jak ji on vidí, ve které se kauza amnestie nachází. Řekl: „Takto dělají amnestii jen diletanti“. Své vyjádření šířeji rozvinul v kritice jakým způsobem byla amnestie připravena k vyhlášení. Těžko říct jestli v tomto okamžiku myslel i na stav v jakém se reálně nachází úroveň rozhodování ÚS jemuž on předsedá. Protože úplně stejného příměru
můžeme použít v mnoha případech na rozhodnutí Ústavního soudu, která svým obsahem a dosahem jsou vlastně také výstupem diletantů. Jako příklad uvedu kauzu Justičního omylu loupežného přepadení pošťačky ve Znojmě. Policie přepadení vyšetřila, státní zastupitelství v osobě JUDr. Jarmily Goldové podalo žalobu a předseda soudu JUDr. Jaromír Kapinus jako předseda senátu je v březnu 2005 odsoudil. Odsouzení se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto. Stejně tak bylo zamítnuto i dovolání a posléze i stížnost k Ústavnímu soudu. A zde si ocitujme část z Usnesení II. ÚS 350/06, kterým ÚS stížnost zamítl.
„Jak je z uvedeného patrno, námitky, které stěžovatel vznesl v ústavní stížnosti, byly již v průběhu pravomocně skončeného řízení vyvráceny soudem I.a II. stupně. Obecné soudy v řádném procesu, vedeném v souladu s trestním řádem a ústavními principy, žádným způsobem neporušily procesní práva stěžovatele. Důkazy, provedené v tomto trestním řízení, vytvořily nepřerušený řetězec, který obecným soudům umožnil učinit bez důvodných pochybností závěr o vině stěžovatele. Jejich rozhodnutí jsou vyčerpávajícím a ústavně konformním způsobem odůvodněna a lze na ně v dalším odkázat.“
„Ústavní soud nezjistil, že by při rozhodování obecných soudů došlo k porušení ústavních procesních práv stěžovatele“.
A tak Ústavní soud návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl. Asi o 6 let později se na policii přihlásil muž, který se přiznal k loupežnému přepadení pošťačky ve Znojmě, za které byl odsouzen někdo jiný. Stejná policie, stejné státní zastupitelství a stejný soud v jiném personálním složení odsoudil tohoto nového pachatele. Společně s ním odsoudil ještě jednou i pachatele původního. Jediné co bylo naprosto jednoznačně, nezpochybnitelně prokázáno, byla skutečnost, že akt přepadení provedl fyzicky jediný pachatel – jedna osoba. Z těch co rozhodovali o amnestii byl jediný právník ministr spravedlnosti Pavel Blažek. O ústavní stížnosti „lupiče“ rozhodoval senát tří „špičkových“ právníků: JUDr. Stanislav Balík, JUDr. Dagmar Lastovecká a JUDr. Jiří Nykodým. Soudci Ústavního soudu by měli být právnická a morální špička našeho soudnictví. Teorie říká, že pokud jsou dodrženy všechny procesní a právní ustanovení demokratického právního státu je téměř nemožné aby došlo k Justičnímu omylu. A přesto došlo. Dojde k urážce ústavních soudců když někdo vysloví názor, že takto rozhodují diletanti? Opravdu rozhodovali na takové právní úrovni a morální zodpovědnosti jak jim zákony a principy práva demokratického státu ukládají? Nebo jsou justiční omyly pouze dílem diletantů nebo je díra v systému? Neprávem odsouzený občan, který loupežné přepadení nespáchal byl navíc za nespáchaný trestný čin odsouzen dokonce dvakrát!!!
Aby se takováto právní zvěrstva nestávala máme tady Ústavní soud. Nechci pana Rychetského nespravedlivě podezírat, že se raději věnuje mediálně zajímavějším kauzám než ochraně práv naprosto bezvýznamného občana. Velikost osobnosti a jeho morálního kreditu se ale prokazuje právě na ochraně práv těchto obyčejných lidí.
Na závěr přikládám časový sled celé kauzy jak procházela soustavou naší soudní mašinérie.
OS Znojmo 1 T 570/2004
KS Brno 7 To 294/2005
NS ČR 3 Tdo 124/2006
ÚS II. ÚS 350/06
----------------------------------------------
Nový pachatel a nový soud
OS Znojmo 18 T 97/2010
Prvotně odsouzený občan jako pachatel se zatím marně domáhá obnovy procesu. Senát Okresního soudu Znojmo jeho žádost o obnovu řízení zamítl.
Zbyšek Dřevojan. Znojmo
