Den české státnosti jako Státní svátek slavíme 28. září. Mám-li vyjádřit svůj a nejenom svůj názor na Den české státnosti právě tento den, nemohu se ubránit pocitům pochybností.
Je oslava České státnosti historicky nejvýznamněji spjata právě s knížetem
Václavem z rodu Přemyslovců? Sv. Václav byl svým životem předurčen k tomu, aby byl prohlášen za svatého. To se i stalo a jako třeba i státní svátek sv. Václava by měl být slaven 28. září.
Shodou okolností právě letos uplynulo 800 let od vydání Zlaté buly sicilské, kterou získal Přemysl Otakar I jako třetí český král od Fridricha II právě v r. 1212 v Basileji. Historicky první titul českého krále získal kníže z rodu Přemyslovců Vratislav II v r. 1085 od císaře Jindřicha IV a k tomu Horní Lužici. Vyobrazení prvního českého krále Vratislava II najdeme jako fresku v národní kulturní památce Rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě. Druhý královský titul získal vnuk Vratislava II, rovněž kníže z rodu Přemyslovců Vladislav II v r. 1158 od Fridricha I. Tyto tituly králů nebyly však dědičné a v rodě Přemyslovců vládl zákon stařešinský o nástupnictví nejstaršího Přemyslovce. To plodilo neustálé spory mezi přemyslovskými knížaty. Ostatní knížata vládla jako údělná v Brně, Olomouci a Znojmě. Přemysl Otakar I svojí obratnou politikou mezi soupeřícími uchazeči o římský císařský trůn se nechal jmenovat králem postupně od obou soupeřů, aby definitivní třetí jmenování získal od Fridricha II písemně a to právě Zlatou bulou sicilskou v již zmiňované Basileji. Články Zlaté buly sicilské si v podstatě napsal Přemysl Otakar I sám. Bula zajišťovala Přemyslovcům dědičné právo na titul krále a nezávislost Českého království na římském císaři a mnoho dalších privilegií.
České království se tak stalo jediným královstvím v římské říši. Kníže Václav vládl pouze několik roků a byl zavražděn svým bratrem Boleslavem I ve Staré Boleslavi. Dříve se uváděl rok 929, nyní se historici kloní k roku 935. Tři roky po jeho zavraždění byly jeho ostatky přemístěny do Prahy, tzv. translace, což ve středověku znamenalo kanonizaci, z dnešního pohledu svatořečení. Kníže Václav se stal světcem a navíc prvním světcem z panovnického rodu. Stal se v lidovém podání legendou, kterou podporovala i katolická církev a tím začal být vnímán jako patron a ochránce zemí Koruny české. A také hodně politicky zneužíván protože se stal i symbolem naděje.
Zlatá bula sicilská byla z hlediska státnosti prvořadým dokumentem a pro naši státnost dokumentem první velikosti co do významu. O Zlatou bulu sicilskou opíral svou ideu české státnosti i Karel IV. Bratrovražedné boje a vraždy a bratrovraždy byly ve středověku celkem běžnou věcí mezi knížecími a panovnickými rody v Evropě. Přemyslovci v tomto případě tedy nebyli výjimkou. O svoji státnost přišli Češi po prohrané bitvě na Bílé hoře a svoji státnost získali zpět po 300 letech až 28. října 1918 v republice Československé a přijetím její ústavy.
Od obnovení naší státnosti až do r. 1989 se odehrálo ještě mnoho dramatických událostí, kdy byla naše státnost v silném ohrožení. Podařilo se ji udržet. Další státoprávní změny přišly s přijetím zákona o Československé federaci, který byl přijat také 28. října v r. 1968. Komunisté ale z politických důvodů připomínali 28. říjen jako den znárodnění. Po 17. listopadu 1989 a kuriosních sporech o pomlčku v názvu Československa došlo rozdělením státu na Českou a Slovenskou republiku přijetím Ústavy České republiky s platností od 1. ledna 1993 k obnovení čistě české státnosti. Při pohledu na dnešní politickou realitu v České republice mnoho politologů a politiků vyjadřuje názor, že jsme nedokázali navázat ani na tradici Československé republiky nebo posledních desetiletí Rakousko-Uherské monarchie v oblasti práva.
Realita zkorumpované nebo zprivatizované justice a státní správy s malými ostrůvky kde se skutečně uplatňují nezávislé principy demokratického a právního státu vytvářejí obraz, že jsme se přiblížili spíše středověku, kde platilo právo toho, kdo na které části země vládl.
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
