Ve světle současné metyl alkoholové kauzy jsem nabyl dojmu, že pořádnou dávku metyl alkoholu dali vypít i bohyni spravedlnosti Justicii.
Do nebe volající skandál, který za sebou zanechává desítky mrtvých nevinných nebo jenom ne moc bohatých a chytrých konzumentů? O tom, že je něco v zásadním nepořádku se u nás o obchodování s alkoholem ví léta. Černý trh vyrostl do (ne)tušených rozměrů. Věděli to policisté, celníci, úředníci finančních
úřadů i ministři. Máme snad nejvíc celníků v přepočtu na obyvatele ve srovnání se světem. Výnos spotřební daně z alkoholu klesal. Adekvátní reakce ze strany všech zodpovědných téměř žádná. Dnes svalují zodpovědnost jeden na druhého. A utěšují se tím, že mají prý „hlavní“ organizátory a pachatele. Metyl alkoholová aféra je tou pověstnou poslední kapkou, kterou pohár přetekl o desítky mrtvých.
Spíše bych to přirovnával ke srážce Titaniku s ledovcem, kdy se začal potápět ale na palubě se pořád ještě tančilo. Počátky srážky metyl alkoholového Titaniku se dají vytipovat již od počátku devadesátých let. Na začátku nebyl metyl alkohol, ale až na nynějším konci. Začalo to černými obchody s LTO a s tím spojenými daňovými úniky a vraždami, co i důkladně zmapovala Jana Lorencová v ČT a v knize Krvavé oleje. Potom přišly na řadu aféry s DPH a to předraženými zakázkami, daňovými úniky přes černý trh s cigaretami a tabákem, korupcí všeho druhu a na všech úrovních od politické špičky až po malé obce. Není zde vyjmenováno zdaleka všechno. Informovala o tom veřejnost většina médií. Metylalkoholová aféra odpoutala pozornost od jiných stejně závažných kauz. Předražené zakázky spojené s evropskými penězi, podivné hrátky kolem manipulací s daněmi z hazardu, ilegální pěstírny marihuany, nikým nestíhaní velcí kuplíři v oblasti prostituce, nájemné vraždy, vydírání, atd. atd. Soudy, které se vlečou i deset a více let, alarmující informace z Výročních zpráv BIS o propojování justice a zločinu. Je to téměř Amerika z doby Al Capona. Řádí zde gangy ruskojazyčných mafií, z Balkánu i Asie. Kam se kolem sebe podíváte, mírně řečeno, samá levota. Dokonce i v tak „šlechetných“ činnostech jako je sport nebo umění. Desítky miliard korun, které se přesunuly na různé ostrovy Kajmanské, ostrovy daňových rájů a nebo i miliard, které odtekly do Vietnamu.
Spousta kauz byla popsána poměrně detailně v médiích. Ze zákona mají orgány činné v trestním řízení prověřovat i tyto zveřejňované informace.Reakce justice a vyšetřujících orgánů téměř žádná nebo taková, že vám to vyrazí dech a málem způsobí srdeční zástavu. Chtěl bych požádat redakce celostátních novin nebo redaktory, aby zkusili podat podnět v nějaké kauze např. na Nejvyšší státní zastupitelství, zda dostanou stejnou odpověď jako já na svůj podnět, který jsem dal na dva ministry. NSZ mi sdělilo: „Jak je z Vašeho podání zřejmé, oznamujete jakési abstraktní a medializované skutečnosti bez jakéhokoliv konkrétního skutkového základu. Skutečnost, že je podle Vašeho názoru zneužíván systém dávek sociální podpory, považuji toliko za Vaše vyjádření určitého názoru, nikoli za objektivní skutečnosti. Pokud podle Vašeho názoru jmenovaní ministři neučinili příslušné kroky k tomu, aby zneužívání systému zabránili, lze jednoznačně konstatovat, že jde o jejich politickou, nikoli trestně právní odpovědnost“. Konec citátu. Bohyně spravedlnosti je nemocná, jak konstatoval publicista František Střecha. Mám dojem, že byla otrávena smrtelnou dávkou metylu a je v kritickém stavu. Zatím oslepla a pokud se ji podaří zachránit život ale nevrátit zrak, nebude u nás v České republice již potřebovat ani tu symbolickou pásku přes oči.
Zakončil bych to sloganem z připravovaného filmu „Metylalkoholový Joe“, kde se všichni shodují: „Padouch nebo hrdina, v Česku všichni jedna velká politická rodina.“
Zbyšek Dřevojan, Znojmo.
