Pane autore, v prvé řadě děláte závěry v něčem, čemu nerozumíte. Náklady na těžbu ovlivňují zásadním způsobem dvě věci: mocnost slojí a hloubka (+sklon) jejich uložení - nejvíce peněz stojí zpřístupnění těch slojí pro těžbu. Proto tyto parametry. Mzdy jsou méně důležité. A teď proč jsou polské doly rentabilní. Dolnoslezská pánev, jejíž součástí jsou i naše ložiska je bohužel rozložena tak, že 2-6 metrové sloje jsou ve své většině právě v Polsku v nízkých hloubkách a úklon slojí k nám jde bohužel směrem od Polských hranic hlouběji a hlouběji. Něco z těch mocných slojí těžíme na Karvinsku, ale v Ostravě na nás zbyly ty nízké a často i strmě uložené sloje, což je ta nejhorší kombinace, protože tam nedostanete techniku a těžit se to musí ručně se zbíječkou v ruce a často vleže. Zde potom jsou vysoké zpřístupňovací investice postaveny proti nižší produktivitě ležícího a plazícího se horníka se zbíječkou a lopatou ve srovnání s důlním kombajnem v mocné sloji. Např. v Austrálii mají (nebo měli už nejsem aktualizován) sloje kvalitního černého uhlí mocné několik desítek metrů pár metrů pod povrchem jako my v severních Čechách. To potom hrabete za pár kaček.
A co se týče té strašlivé dřiny. Nemáte šajn.... Přečtěte si báseň Ostrava od Bezruče. Ta je moc pravdivá, jen si nejsem jistý, jestli tomu budete rozumět, když jste to nikdy nezažil. ...za sto let v rameni bezmasém, svaly mi v železo ztuhly, uhelný prach sedli mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí... Tak to je. Není co závidět. Tohle byste nechtěl dělat. Navíc ty špičkové výdělky ti lidi mají jen pár let. Pak musí pryč, aby nezačali trpět nemocma z povolání - vazoneurózou z otřesů (sbíječky, vrtací kladiva) a zaprášením plic.
