- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
O jednom takovem vim, a asi ho ani nemusim jmenovat.
Expozice příliš dlouhá. A cíl? Obvinění Babiše? To je příliš málo!
Musím mít pamatováka! Stranu s prokazatelně korupčními politiky nevolím. Stranu sloužící zbohatlíkům nevolím. Pokud mi politici opozičně lžou, aby se zviditelnili, nevolím.
Je opravdu jedno koho nakonec lidi zvolí. Demokratický volební systém se totiž z pohledu individuální svobody jednotlivce ničím neliší od totality. Z pohledu jednotlivce je nepodstatné, jestli na něj něco, s čím nesouhlasí, bylo uvaleno z moci císaře, krále, komunistického byrokrata, prezidenta nebo demokraticky zvolené vlády. Ve všech případech se musí pod hrozbou násilí podřídit všemu, co je mu nařízeno. Rozdíl může být v charakteru a míře krutosti násilí, ne však v principu.
Je úplně jedno kdo bude zvolen. Stát je nástrojem, díky kterému má jedna skupina lidí možnost “legálně” páchat násilí na jiné skupině lidí. Bez existence Státu a jeho domnělého, iluzorního práva vládnout ostatním, by tatáž skupina lidí byla obyčejným pouličním gangem zlodějů, vyděračů a vrahů.
V článku mi chybí to nejpodstatnější:
KONKRÉTNÍ způsoby, jakými by měl řadový volič kýženou kontrolu politiků vykonávat (ovšem aby byla účinná),
KONKRÉTNÍ ÚČINNÉ ZPŮSOBY, jakými je třeba vyvíjet tlak na politiky, aby konali v náš prospěch (tedy shodneme-li se na tom, co je pro nás všechny prospěšné).