Dvakrát Slavie, vždycky jinak...

Tak se nám sešly v jednom dni dva zápasy, na které čekal kdejaký fanoušek... Ani já jsem nebyl výjimkou...

Přiznám se bez mučení, že na ten hokejový zápas jsem se těšil o něco víc, ono vzhledem k mé hokejové minulosti i přítomnosti to nemůže být jinak. Ale rád bych to okomentoval ve sledu, v jakém se obě události odehrály.

Fotbal: Upřímně, čekal jsem od toho zápasu trošku víc na hřišti a doufal jsem ve trošku míň mimo hřiště. Teď abych ujasnil jednu věc, nefandím ani jednomu z našich dvou S... I přesto, zdálo se mi, že Sparta byla až na malý úsek utkání lepším týmem a nejspíš si zasloužila vyhrát. Otázkou je, nakolik jí pomohl zkrat střelce branky Kalivody, který klukovinou zřejmě zvedl hladinu adrenalinu trenérovi Jarolímovi. Ale od komentování zápasu jsou jiní a povolanější. Když si vzpomenu, jak jsme se bavili s kamarádama o tom, že fotbalista by měl mít svůj herní repertoár bohatý na kopací techniku obou nohou, rádoby vtipně jsem prohlásil, že do současného fotbalu bych se tedy hodil. Moje kopací technika je stejná ať kopu levou nebo pravou nohou... O kvalitě (nebo spíš o její absenci) radši pomlčím...

Co mi na fotbale nejvíc vadilo bylo chování některých (abych neurazil ty, co přišli skutečně na fotbal) spoluobčanů (to je asi tak nejneutrálnější výraz, který mohu zvolit). Na tomto fenoménu mi nejvíc vadí (kromě vlastního násilí, hulvátství a ničení majetku) to, že je prakticky minimálně postižitelný. Vzpomenu-li na Anglii, vypořádali se s podobnými excesy rázně a na stadionech je teď většinou klid, pokud si dotyčný nechce vysloužit doživotní zákaz vstupu na fotbal nebo trestní postih. U nás se pár komentátorů (ne těch sportovních) zamýšlelo nad tím, že doživotní zákaz vstupu takového člověka na fotbal je zásadním omezením jeho práv. Nesouhlasím. Vstup na fotbalový stadion (nebo na hokejový) by měla být výsada, která je podmíněna patřičným chováním. Na golfovém greenu se taky neprocházíme v bagančatech a nepořváváme na sebe, protože bychom mohli dostat zákaz vstupu. A jsem v případě fotbalu pro to, aby byly minimálně sektory rizikové monitorovány kamerovým systémem, viníci identifikováni, odhaleni a potrestáni zákazem vstupu, popřípadě trestem podle našeho práva. Parlament a vládní úředníci by se násilím na takových akcích měli zabývat, a pokud to neudělají, je to špatný parlament a špatná vláda.

Hokej: Byla cítit nervozita sedmého duelu. Slavie vletěla do zápasu v tempu, za které by se nemusel stydět ani zápas NHL. Postupně se hra vyrovnávala, branky padaly po chybách (konečně, hokej i ostatní sporty jsou o tom) a celý zápas měl jistou úroveň. Moc se mi nezdálo to, jak rozhodčí posuzoval některé zákroky, a to POZOR na obou stranách, na druhé straně jsme lidé a děláme chyby (se opakuji, ale je to tak). O to víc mne mrzelo, že náš nejlepší rozhodčí nuceně odpočívá už od čtvrtfinále, pokud někdo něco v hokeji posoudil necitlivě, pak to byla komise rozhodčích za vydatné pomoci vedení naší extraligy.

Schválně jsem se díval na Vladimíra Růžičku. V některých okamžicích na něm byla patrná jistá nervozita, ovšem asi jen Gándhí by dokázal být klidný vevnitř i navenek. A zdálo se mi, že se trochu ve svých emocích mírnil.

Co jsem ale chtěl porovnat bylo chování diváků. Pískot a nadávky, to do hokejového hlediště patří, je to dynamický sport, který budí větší emoce než třeba uspávací fotbal (omlouvám se fotbalistům). Pokud Vladimírovi Růžičkovi vadí skandování "cirkus Růžička" má na to právo, nicméně bych se v jeho případě zamyslel, jestli to nemá nějaký důvod a pakliže ano, kde ten důvod asi bude.

V "bublinkové" aréně nicméně nelétaly sedačky, nebouchaly dělbuchy a nedoutnaly dýmovnice, viděli jsme skvělý hokej a já za něj chtěl hokejistům poděkovat. Postup bych víc přál Liberci, nicméně postoupi může jen jeden tým, hrající semifinále, je to Slávie a nezbývá než jim pogratulovat.

Hezký den