Mám dost špatný pocit a cítím jistou povinnost vůči čtenářům mého blogu. Nechci na přímé otázky odpovídat vyhýbavě. Má současná životní etapa je bez poskvrny a vize budoucnosti je bez mráčků. O své dávné minulosti a době divokých 90. let to však říct nemohu. Tak že jsem se rozhodl napsat, kdo jsem kdysi dávno byl, když neustále dávám najevo, kdo jsem právě teď.
Svého času sem byl jedním z prvních Romů zaměstnaných v neziskovém sektoru a to v K-Centru pro drogově závislé. Během těch tří let co jsem tam pracoval jsem nehorázně vnitřně vyhořel a to z důvodů nízkého počtu dlouhodobě abstinujících klientů. Počty nebyly v procentech, ale v promilech a to mě deprimovalo. Upnul jsem své síly na jednu klientku, avšak vymklo se mi to z rukou a udržoval s ní poměr. Byl jsem odejit a nadále se snažil Jí s toho vytáhnout. Nikoho nepřekvapilo, že jsem Ji nespasil, ale sám do toho zapadl. Následovali standardní očekávané situace....drobné krádeže....držení drogy v množství větším jak malém.....policejní výslechy.....trestní řízení.....VTOS....vykonání trestu.
Po propuštění jsem byl opět na životní křižovatce a před rozhodnutím co dál. 90. léta byla na svém sklonku a doba bilancování mne naplnila. Morální hodnoty vštípené rodiči začali vystrkovat růžky a Já se šel úřad práce zeptat na možnosti rekvalifikace, obnovil jsem si propadlou "Lodní knížku" a udělal svářecký kurz. Pár let jsem jezdil jako lodník pro říční dopravu a svou minulost hodil za hlavu. Potkal jsem slečnu, kterou jsem požádal o ruku a řekl jí o své minulosti vše. Ona mi dala krásnou zdravou dceru a život nabral naprosto jiný kurz. Nyní pracuji v loděnici a minulost mi žádné problémy nedělá. Každý kdo se zeptá dostane jasnou odpověď. Vzhledem k tomu, že patřím do významné romské rodiny kde žádní zločinci nejsou a většina s příbuzenstva jsou středoškolsky vzdělaní a zaměstnaní lidé tak se cítím provinile jen vůči nim. Společnosti jsem svůj dluh splatil již před dávnými lety.
Nyní k současné aktivitě. Dostal jsem několik nabídek ke vstupu do jistých zájmových organizací a dokonce i do jedné politické strany. Každému jsem vysvětlil situaci a nalil čistého vína. Nechci, aby má minulost diskredovala jakoukoliv skupinu. Svůj web vedu sám, info a osvěta jde z mé klávesnice a do pozice arbitra morálky se mohu směle postavit již vzhledem k tomu co jsem prožil a jak jsem se svým životem naložil. Mě nemůže žádný člověk tvrdit, že resocializace není možná, nikdo mi nemůže tvrdit, že hříchy minulosti vás vyautují navěky. Mnoho Romů mi již napsalo, abych nepoučoval jelikož mám máslo na hlavě. Mé názory na současnou situaci ve které se národ nachází nemají žádnou spojitost s mou minulostí. Jde spíše o to, že vyjádřit se může každý, plánovači a teoretici od mahagonových stolů, stejně tak jako člověk z ulice, který je v epicentru dění a má oči otevřené. Praktické zkušennosti lidi versu plytké nic neříkající teze romských reprezentantů... Mohu kdykoliv a kdekoliv své teze obhajovat a demonstrovat právě na svém příkladu, že když se chce tak to jde. Věřím, že propuštěný vězeň se může znovu začlenit do společnosti! Věřím, že prostitutka ve výslužbě může být skvělou matkou! Věřím, že Romové ve vyloučených lokalitách dokážou jednat v obecním zájmu a podílet se na zlepšení soužití s majoritou! Věřím, že člověk je ve sém nitru dobrý jen musí toto v sobě najít a podporovat to!
Jak to říkal ten Obama? "Yes we can!"...Ano my můžeme. Kdokoliv může usilovat o změnu a té změny docílit. Chtít se změnit!
Omluva všem čitatelům, které šokovala tato upřimná zpověď, ale nemohl bych dále psát a vědět, že k vám lidi nejsem dostatečně otevřený. Mé ambice nejsou politické, ani neusiluji o teplé místečko někde nahoře. Mám co říct, svá slova mohu demonstrovat na praktických zkušennostech a zejména : "Já to dokázal a tak proč by jste to bratři nemohli dokázat i vy!"
Takže páni odpůrci mého psaní, nyní jste dostali do ruky kvalitní hůl a můžete v klidu psát s pocitem, že D.H.R spáchal politickou sebevraždu. Možná, že si konečně mí romští odpůrci uvědomí, že píšu v zájmu národního obrození naší komunity a nikoliv pro obdiv etnického Čecha. Po tomto blogu mne naprostá většina bílých příznivců odsoudí a zavrhne jako lháře a pokrytce.....
PS: Jsem zvědaví kolik Facebook přátel mě vymaže ze seznamu...., ale musel jsem to napsat již také pro vás. Já se koukám do očí zpříma. Tak mi promiňte jestli jsem někoho zklamal.
