Proč a jak se tančí na žhavých uhlících

Bulharsko se může pyšnit bohatou historií sahající až do antických dob. Pozoruhodná byla přítomnost starobylých Thráků (6.-3. století před Kristem), jejichž hrobky a zlaté poklady můžete dodnes vidět na různých místech – v Kazanlaku, Panagjurišti, Vraci, Lukovitu, Sveštarech, Staroseli, Letnici, Valčetrani a Plovdivu.

V polovině sedmého století si kočovní Bulhaři podrobili usazené slovanské obyvatelstvo a časem s ním splynuli i jazykově. Roku 681 byla založená První bulharská říše, která dosáhla největšího rozmachu v desátém století: pokrývala téměř celý balkánský poloostrov. Avšak brzy byla pohlcená Osmanskou říší. Ani Druhá bulharská říše ze dvanáctého až čtrnáctého století si neudržela samostatnost a byla obsazena Osmany. V důsledku rusko-turecké osvobozenecké války byla 3. března 1878 podepsána San Stefanská mírová dohoda, kterou bylo ukončeno turecké nadvládí.

Úplná nezávislost země byla vyhlášená roku 1908. Bulharské územní zisky byly po druhé balkánské válce zredukovány na pouhý pruh Egejského pobřeží. Následuje období Třetího bulharského knížectví, jež bylo přerušeno roku 1944, kdy byl vlády zbaven neplnoletý car Simeon, a byla vyhlášena lidová republika s komunistickou nadvládou. V letech 1985-89 proběhla silná bulharizme a 300 tisíc Turků emigrovalo. Komunismus padl roku 1989 a od té doby se cačíná rozmáhat turismus v modernější a kvalitnější podobě.
Bulharsko díky bohaté kulturní historii oplývá nesmírným kulturním dědictvím: v zemi je asi 36 kulturních rezervací, 160 klášterů, asi 40 tisíc kulturních památek, z nichž sedm je na listině světového dědictví UNESCO. Dochovaly se rovněž památky z různých historických období: prehistorické nálezy, thrácké hrobky, archeologické vykopávky z období helénského, římského a byzantského.

Bulharština je ze slovanských jazyků nejvíce příbuzná ruštině, bulharské písmo se od azbuky odlišuje pouhými detaily. Pro Bulhary je velmi důležitá duchovní stránka života, rovněž jsou velmi hrdí na svoji bohatou historii a svůj národ. Muži bývají velmi galantní. Hostitelovi se odvděčíte dárkem ze země, odkud pocházíte, vyvarujte se však dávání peněz. Projevem lidových zvyků jsou poezie a písně, lidové slavnosti (dodnes udržovanými na některých místech), kroje. Zřejmé je, že v lidech byly dlouho zakořeněné pohanské zvyky. Znaky pohanských tradic se zachovaly například v maškarních průvodech kukeri, oslavách vína Trifon Zarezan, či tradičních oslavách plodnosti a přírodních sil, kdy ženy v tranzu tančily bosé na žhavých uhlících, nestinarski. Právě tento zvyk je ukázkou naplnění pohanských zvyků křesťanským obsahem. Datum se kryje se dnem svatého Konstantina a součástí bývá oslava ikon, které se nosí k pramenům a vodním tokům.