Mily Jezisku

Mily Jezisku, obdobi, kdy Ti vetsinou ostatni pisi zrovna nedavno skoncilo, takze se asi divis, proc te rusim o prazdninach. Ja bych ale mela takovou mensi prosbu a asi by bylo lepsi, kdybych ji dorucila jeste pred tim, nez se zacnes pripravovat na rok pristi. Abych nezdrzovala, rada bych abys mi k pristim Vanocum nenosil rucniky (a prosteradla).

Abys, Jezisku, rozumnel, uz snad od peti let mi kazdy rok nosis bud par rucniku nebo prosteradel. Pry do vena, rikaly babicky. Asi si pamatujes, ze to uz tenkrat u mne nevyvolavalo zrovna nadseni, ponevatz bych byla mnohem radsi dostala treba Lego nebo knizku. A, Jezisku, vis co? Kdyz jsem se potom konecne a ke vseobecnemu prekvapeni vdala, po rucnicich ani vidu ani slechu. Ale to mne netrapilo, ponevatz uz konecne byla z dosahu prokleti.
A predstav si moje prekvapeni, kdyz jsem o dalsich Vanocich otevrela balicek od tchyne a tam sada rucniku. A jak vis sam, letos tam byly zase. Uz to skoro vypada, ze nad moji kolebkou staly tri sudicky, jedna s ironii, druha tvrdohlavosti a treti s rucniky. Ne, ze bych mela neco proti rucnikum, ale uznej, ze takovouhle spotrebu nema ani rodina molu. A tak prosim, kdyby mi mohl k tem pristim prinest neco jako treba orchidej v kvetinaci, porad jeste nejakou tu knizku, pripadne i konecne tu kopii Snowboardaku o kterou si rikam uz snad taky asi rok. 


Diky a zase za rok!