já mám dojem,

že tohle je takovej udržovanej mýtus. Že když se v Čechách někoho zeptáte, jak se má, začne skuhrat. Asi žiju někde jinde (vlastně ano - žiju na Moravě, ale to by asi neměl být velkej rozdíl, ne?) Já když někoho potkám a zeptám se jak se má, nejčastější odpověď zní "Prima", (nebo "fajn" nebo "jde to") "a ty?"

Tak nevím.....

Prima!

Osobně se bavím velmi tím, když se mě někdo zeptá jak se mám, tak řeknu, že skvěle, protože se opravdu mám skvěle, a vidím ty nevěřícné a protáhlé obličeje.Lidi, když nejde o život, jde o h...., uvědomte si to. Všechno se dá řešit, pokud někdo není smrtelně nemocen a i tam je řešení-zaměřit se na spokojené poslední chvíle života...

Děkuji za optání...

Mám se dobře a čím dál tím lépe... I po těžkém úrazu jsem se dal dohromady, následně zvládnul doplnění kvalifikace a státní zkoušku..., dělám teď sám na sebe jako OSVČ, nedržkuji... a jsem spokojený...

Skvělé!

Děkuju, že jste mi zase připomněla, jak je krásné žít v zemi, kde se lidé na sebe usmívají.

Díky za ten článek :-)

Děkuju, že jste tak výstižně napsala o tom, s čím se bohužel často setkáváme... Je to životním přístupem: místo, aby paní řekla Vám - své kamarádce, že má zdravé děti a díky tomu je vlastně šťastná s manželem, tak se zaměří a zdůrazní všechno to negativní. Ach jo. Toto vidím všude kolem sebe...  Nevím, jestli je to způsobeno výchovou nebo čím..  Je mi někdy smutno z toho pocitu, že všude na tu negaci narážím a musím odrážet.. Jedu v tramvaji, hezky (normálně) se tvářím, všichni kolem jsou zamračení, v trafice s úsměvem děkuji prodavačce, za mnou chlap na cosi nadává.. Když to teď píšu, uvědomuju si, jak moc si vážím lidí, který toto nedělají..  a jsou denodenně rádi za to, že vstali a mohli jít do práce.