- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
příjmení českým ženám s cizím příjmením? Protože ty to novinářům kolikrát přímo zakážou ("jestli mi napíšete -ová, tak ten článek ani nevydávejte...") - vlastní zkušenost
Pro začátek nebudeme skloňovat a časovat abychom neurazili(y)? Asi bude dobré zrušit i/y. Jenže pak si někdo může myslet, že Roman Domurad je Romana Domuradová, ale to nevadí, je to přece tak korektní.
No to bych chtel videt kdo by na Romana Domuradova psal Roman Domurad! Mozna spise Romana Domurad a to urcite i mene bystry clovek pozna, ze se jedna o zenu! Nebo uz by musel zrejme byt hodne malo bystry clovek, aby si myslel ze Roman Domurad je Romana Domuradova!
Plne souhlasim s prispevky a argumentaci uvedenymi pod jmenem Wolftear. Zbyva jeste dodat, ze -ovani je v principu take urcity druh urazky neceskych zen. Krome toho se ceskemu narodu neprimo sugeruje, ze vsude na svete konci zenska prijmeni na -ova. A je take obtiznejsi rozeznat, zda se jedna o zenu z Ceska nebo z "neceska".
A není náhodou urážka také ty jména skloňovat? On když třeba Bush narazí v českém textu na slova "Bushovi", "Bushem", tak to může taky považovat za prznění. No a proč by první pád ženského rodu měl být výjimkou? Čeština je prostě čeština...
Autor má samozřejmě pravdu, je v tom trochu binec. Kdyby to bylo jednoduché, tak se nepřechyluje a bude klid. Ale ono to jednoduché není.
Ten skutečný problém totiž není v tom, že nepoznáme na první pohled, zda se jedná o ženu či muže, ostatně u jmen končících např. na "ů" (Martinů, Janů, Petrů apod.) se to taky nepozná a nepřechyluje se to, ale problém nastává u skloňování!
Příklad Smith - Smithová.
V 1. pádě je to jedno jestli přechýlíme nebo ne, ale jakmile chceme skloňovat nepřechýlenou variantu, je tato u ženského rodu nesklonná. To by tak moc možná nevadilo, existují přece slova nesklonná, ale je to divné vzhledem k mužskému tvaru, které skloňujeme normálně.
Příklad: Zatímco věta " Vidím paní Smith." nám ještě přijde normální, věta "Vidím pana Smitha a paní Smih." už je divná. Přirozenější je říci "Vidím pana Smitha a paní Smithovou." Chce to prostě trochu jazykového citu a hlavně tolerance.
Tolerantni budu, ale at se tedy pise i Jacquesova (ne Jacques) nebo Emmersova (ne Emmers)!
že kdyby si jazykovědci nevymejšleli nesmysly, neměli by nad čím bádat. Když se komolí jména cizinek v tisku, až tak o moc vlastně nejde. Horší je, že jména cizinek - a to prosím zcela záměrně, mají na to komolení celá skripta - komolí úřednice na matrikách. Takže, když si slečna Smith vezme pana Voříška, česká úřednice napíše do jejího oddacího listu, že se za svobodna jmenovala Smithová. A to už není jen pouhé komolení, to už je překrucování skutečnosti a uvádění nepravdivých údajů do úřední listiny.
zajímavé je, že o Yoko Ono se vždy píše takhle a nikdy jako o Onoové
Mě to přijde logické a dokonalé, že žena má a / á na konci,, nemusíme tak psát deebilní Mr.Ms. - jedna historka ze života: Jones žádá uvytování.... ubytujete ji na ženské části ubytovny nebo na mužské???
A když žádá o ubytování Janů nebo Martinů? A máte stejný problém a jméno je české. V tom to není. Musí se to dělat s citem. U asijských jmen se to dávno nedoporučuje přechylovat už kvůli tomu, aby si třeba reportér nezlomil jazyk.
moc nelíbí když se někdo místo Fischer jmenuj Fišer, nebo místo Schneider třeba Šneider apd. To jsou také pěkné patvary a mě se to objevit ve jméně tak ho asi změním. Ale to je asi dáno i historií.
Stačí trochu popátrat, třeba se podívat na stránky Ústavu pro jazyk český, kde je to docela rozumně vysvětleno: "Účelem
přechylování je smysluplné dorozumění, snaha vyhnout se nepřirozeným větám typu
Seleš porazila Suk 3:1. Přechylováním předcházíme nedorozumění a
významovým nejasnostem (např. Smith se dívá do dáli – muž?, žena?, Stone
navštívila Roberts – kdo koho navštívil?).
Věta Susan Sontag navštívila
Shirley Temple může v češtině znamenat „Sontagová navštívila Templovou“,
ale i „Sontagovou navštívila Templová“. Nepoznáme, co je podmět a co předmět,
tedy kdo koho navštívil."
Mnohokrát probírané téma. Je to prostě jen tipický český buranizmus. Já kvůli těm přiblblým zkomoleninám našich reportérů vypínám zvuk na TV při sportovních přenosech, i když taková Huamabokukuovová dobíhající do cíle...