Moc hezký blog. 

"Eschatologie je to krásná." V tomhle odstavci máte myslím argumentační chybu. Samotné tvrzení už neodpovídá požadavku na vědeckost argumentu tak, jak jste ho formuloval hned na začátku v blogu. To tvrzení není vyvratitelné, tedy je ezoterické/nevědecké. Do té situace se totiž nejspíš neostaneme, abychom mohli říci "tady jsme na absolutním konci, za ním už není nic". Teorie nikdy nepopisují něco absolutně, ale jen napravují teorie minulé, zato otevírají další otázky a problémy (zatím to tak se všemi teoriemi v reálné fyzice je). Takže vždycky budete mít n+1 teorií, které něco řeší, ale k žádné absolutní pravdě se nedostanete.

Problém s dnešními teoriemi je ten, že jak string- tam M-string, tak quant-loop teorie nejsou nijak dokazatelné. Snad jediná quant-loop je podle oné definice vědecká, protože je vyvratilená a už vyvrácena byla (to je ta, co předpokládá kvantování nejen hmoty, ale i prostoru a času). U ní je předpoklad, že zpomaluje příchod velice vzdáleného a velice energetického záření - což vyvrací Hubble teleskop pohledem do deep space areálu vesmíru. 

Všechny tyhle teorie, které se snaží obejít problémy standartního modelu, v sobě skrývají daleko horší problémy a nesourodosti. Mohou být obdivovány jako krásné - to už se ale dostáváme z fyziky někam jinam, spíš do oblasti umění. Upřímně - docela by mě zajímalo, co si o tom myslí sám Green, když se vypnou kamery, které natáčejí nějakou dokumentární show. Jestli je pořád ještě tak nadšen v momentě, kdy s tím nadšením nevydělává peníze. 

Drahá Dano, chápu, že v tuhle chvíli to skutečně může působit, že mám v argumentaci chybu... vlastně tu předkládáte velice zajímavý postřeh a jsem za něj rád... Každopádně několik slov... Současné texty (a příštím dílem bych chtěl zakončit analýzu současných nástrojů kosmologie k uchopení vesmíru jako celku), skutečně mohou působit, jak trefně říkáte. Doufám však, že až se přesunu od analýzy stávajícího stavu k vlastním návrhům, jak z toho ven, že to přesvědčí i Vás... :-)

Nechápu, proč by nás Popperovo kritérium vědeckosti mělo stavět "do nemilé situace".

A už vůbec ne, proč je označeno za "neveselé zakonzervování vědy"?

--------------------------------------

Mimochodem není současná kosmologie v dost špatné situaci? Vždyť nemáme nejmenší tušení, co tvoří drtivou část vesmíru -- temná hmota a energie. Ani nejmenší tušení.

Navíc, nejsem žádný odborník, ale nedávno jsem viděl dokumentární film, kde vystupovali přední světoví fyzikové, a těm se to začíná jevit tak, že část tohoto vesmíru pochází z "jiné dimenze", tj. z "místa", ke kterému nikdy nijak nemůžeme získat přístup (proto taky jiná dimenze) ------ a tudíž vesmír nebude nikdy plně poznatelný a kosmologie zchromlá, protože nikdy nijak "celek vesmíru" nepůjde poznat.

Spousta lidí už tvrdila, že něco nikdy nebude možné.

Když se lidstvo nevyhubí samo, když nás nepotká nějaká zhoubná katastrofa, kam se dostanou znalosti civilizace za, dejme tomu, 1000 či 10 000 let?

Soudím, že právě takoví lidé, jako je autor článku, kteří se na věci podívají jinak než je současný mainstream, jsou solí vědy.

Nejsem si jistý, že měl Popper na mysli zrovna tohle. Je totiž možný ještě jeden, mnohem zábavnější výklad Popperova tvrzení.

Zdravím Vás, pane Mácho! Copak myslíte, že měl Popper na mysli? :)

Dobré, pane.

Děkuju, je to taková smetana z výzkumu, kterému se věnuji dvacet let, takže jsem rád za jakýkoliv zájem.. :-)

Pochopil jsem vesmír ale i co je za tím, problém je že je to nesdělitelné v naší konstrukci mysli  jejího projevu rozumu, který zde je určen jen pro určité vnímání spektra existence, jež zde je vlastně nicotné. 

Na to časem přijde každý. My vlastně pracujeme tím že stavy vytrháváme z kontextu a dáváme jim účel a smysl ... . 

Zde to bude tedy střet rozvinutého projevu rozumu a nadrozumu jež má každý jinak :-).

Vážený pane Rodene, děkuji za Váš čas a zájem. Jistě existuje celá řada nesdělitelných vrstev, kterými existence oplývá. Mě především zajímají ty vrstvy, které jsou jednak poznatelné, a jednak sdělitelné. Jistě nikdy nebudeme schopni vyjádřit všechny vrstvy existence tak, aby byly srozumitelné, je celá řada nepřenosných zkušeností, pocitů, ale i vědění. To málo, co zbývá - tedy co je poznatelné a sedělitelné - to mě zajímá. A snažím se to poznat a sdělit. Tento malý seriál je jen jedním z veřejných pokusů, jak to činit. Snažím se v něm sdělovat výsledky svého bádání krok za krokem. Prozatím zpochybňuji současná východiska, a přináším argumenty, proč je považuji za problematická. Tím bych měl skončit v příštím díle, a pak už se vrhnu na závěry, které z této postupně zveřejňované analýzy plynou. :-)