Kde se vzalo první vejce?

Jedu s dcerkou tramvají do centra města, už potísícé probíráme, proč jí teď nemůžu koupit vysavač pro malé hospodyňky a v tom to přišlo, jako blesk z čistého nebe: "Mami, kde se vzalo první vajíčko?" "No od slepičky přeci". "A odkud se vzala ta slepička?" "No z vajíčka". Ale kde se vzalo úplně to první vajíčko, když ještě nebyla slepička?"

Nevěříc jsem v mysli přemítala, kam na ty dotazy to dítě chodí. Člověk si pořád myslí, že předškolní dítě je ještě takové naivní, ale v poslední době jsem si všimla, že budu muset vše přehodnotit. Už minulá zásadní otázka "Jak se rodí děti" mi dala notně zapotit, ale tohle, to bylo horší. Vždyť tohle by mohlo být námětem k několikahodinové diskuzi i pro dospělé...

Co říct? Přemítám, kterou cestu zvolit a říkám: "No, on vlastně nikdo nemůže úplně s jistotou říct, co bylo první, jestli vajíčko nebo slepička. " Myšlenky rychle kmitají, jak jí to trochu objasnit, abych nevypadala jako úplný blb před všemi cestujícími, kteří do jednoho otočily zraky k nám, zvědavi, co vypotím... "Víš zlatíčko, ono je těch možností víc. Já se podívám v knihovně, jestli tam najdu nějakou zajímavou knížku o tomhle, jo?" "Dobře" řekla dcerka a já si oddechla, že pro tentokrát jsem z toho vybruslila.

Jenže ne na dlouho. Za další dvě zastávky přišla další střela: "Mami a kde se vzal první člověk?" Ježíš, to není možný, budu jí muset dávat míň jídla, aby neměla tolik síly přemýšlet, říkám si v žertu. Je mi jasné, že ji pořád nemůžu odkazovat na budoucnost se slovy "až budeš větší". Tak zkouším tohle:"Hodně dávno, když ani já jsem ještě nebyla naživu, ani babička, tak žil jeden pán, který měl nápad, že všechna zvířátka jsou z menších a ty zase z menších a tak dál až k těm úúúplně nejmenším a že všechno živé přišlo z moře. Ale někteří lidé věří tomu, že lidi stvořil Bůh." O třetí - mimozemské verzi - jsem se raději ještě nezmiňovala... "Mami, a to ani babiččina maminka ještě nebyla naživu?" Rychle přemítám, do kterého data vměstnat Darwina a přitakávám.

Protentokrát jsem z toho vyvázla bez újmy. Ale jsem si jistá, že při příštím střetu půjde už opravdu dotuha...

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jolana Dominguez Carela | úterý 25.5.2010 14:06 | karma článku: 12,88 | přečteno: 874x
  • Další články autora

Jolana Dominguez Carela

Zdraví jako lék

7.2.2014 v 17:59 | Karma: 8,02

Jolana Dominguez Carela

Kdy pomáhat druhým?

11.3.2013 v 12:11 | Karma: 8,38