Zvláštní dinosaurus s hrbem poutá pozornost

Fosílie dravého dinosaura se zvláštními strukturami na kostře -tak se dá stručně charakterizovat nález, který vybízí k mnohým spekulacím. V centrální části Španělska  v roce 2003 paleontologové objevili 6 metrů dlouhé ostatky dinosaura Concavenator corcovatus. 7 let trvalo, než vypustili informace o něm do světa a stejně je to pořád případ s tajemstvím uvnitř.

Jako první odborníky zaujal útvar vypadající jako hrb na hřbetě tvořený dvěma extrémně prodlouženými obratly. Pořád se neví, k čemu sloužil. Paleontolog Francisco Ortega z Universidat Nacional  de Educacíon a Distancia v Madridu tvrdí, že mohl sloužit jako zásobárna tuku stejně jako hrb dnešních velbloudů. Výskyt měkkých tkání bude ale zřejmě nemožné prokázat, protože se málokdy zachovají. Ortega tedy nabízí další možnosti, jako například vábení opačního pohlaví, zastrašování soků nebo termoregulace. V prvních dvou případech mohl být útvar pokryt peřím, v případě využití pro termoregulaci byl zřejmě pod tenkou kůží protkanou cévami, aby dokázal přijímat a odvádět teplo z okolitého prostředí. Na kostech předních končetin Concavenatora se nacházejí hrčité struktury podobné těm, které najdeme u bazí dlouhých per (letky) u dnešních ptáků. Znamená to snad, že tento theropod měl peří podobné ptačímu? Je to velice otázné, ale s přihlédnutím na jeho velikost nepravděpodobné. K letu by kolem půl tuny vážící dinosaurus potřeboval neskutečné množství peří a musel by mít úplně jinou stavbu kostry. Ani myšlenka o termoregulaci se v případě peří na předních končetinách neobhájí -tak velkému zvířeti by malá hrstka protopeří k zahřátí rozhodně nepomohla. Ať už na předloktích bylo cokoliv, mělo to zřejmě vizuální funkci. Slovo ,,zřejmě” bude možná provázet jednu z nejzachovalejších koster theropodů navždy. Téma opeření dravých dinosaurů je neustále aktuální a tenhle nález naznačuje, že různé struktury podobné peří mohli mít i poměrně velké druhy. V dnešní době, kdy se vědci začínají přiklánět k názoru, že dinosauři byli teplokrevní, je podle mně možné se domnívat také, že celé tělo velkých theropodů pokrývala vrsta udržující teplotu těla jako třeba u Maniraptorů.

Concavenator se našel ve vrstvách starých 130 milionů let a patří do skupiny Carcharodontosauridae, kteří byli považováni za skupinu žijící jen v Jižní Americe a Africe. Evropský nález je jeden z nejstarších a poukazuje tak na možnost, že jejich raný vývoj probíhal právě tady. Carcharodontosauři patří do skupiny Allosauroidea, tedy nejsou přímými příbuznými coelurosaurů (Coelurosauria), kam řadíme tyrannosaury nebo maniraptory, u kterých bylo peří prokázáno. Zdá se tedy, že Concavenator a jemu podobní mohli mít také prvotní struktury z peří. Diskuze o zařazení útvarů z keratinu (z něho je i peří) u theropodů je velice živá a pořád chybí jasný důkaz pro jednu nebo druhou variantu. Peří, jaké známe u dnešních ptáků, se mohlo vyvíjet po miliony let a vytvářet různé struktury. Možná byl právě podivný hrb Concavenatora pokryt neznámým typem protopeří. Tohle je jen jedna z mnoha nevyřešených otázek ohledně tohoto dinosaura. Někteří vědci zpochybňují útvary na předloktích a tvrdí, že na nich peří vůbec nemuselo být. Otisky šupin byli ostatně na fosilii nalezeny, takže určitě nebyl celý pokryt peřím.Po bližším zkoumání snad vyjdou na povrch nové zajímavé informace. Zatím tedy zůstává Concavenator zvláštní neznámou z období křídy.

zdroj:

http://news.nationalgeographic.com/news/2010/09/100908-hunchback-dinosaur-science-nature-concavenator-corcovatus/

http://www.nytimes.com/2010/09/14/science/14obdino.html