Jaká budoucnost čeká zoologii?

O zoologii si veřejnost často vytváří názor, že je to záliba fanatiků shromažďujících ať už exponáty, nebo fakta, fotografie a zážitky. Na otázky typu : ,,Proč vstáváš o páté kvůli nějakým ptákům? ” jsem si už zvykl, ale neustále mě nutí přemýšlet nad tím, proč se vůbec v myslích lidí objevují. Láska k zoologii přece stejně jako všechny ostatní znamená velkou vášeň a celoživotní věrnost. Dokud bude co milovat, nadšenci a milovníci živočichů tu stále budou a věřím, že pohled na ně se postupem času začne měnit.

Stavební kameny zoologie byly postaveny již velmi dávno, vždyť úspěch starověkého lovce nebo rolníka závisel právě na znalostech získaných zkušenostmi a přenášením z pokolení na pokolení. Od dob Aristotela se lidé navíc snažili vytvořit systém živočichů,  který by napomáhal orientaci a rozlišení jednotlivých druhů. O složitosti a různotvárnosti pestré palety života svědčí fakt, že v jeho zastaralý způsob třídění se věřilo až do středověku a nové směry se rodily pomalu a naráželi na mnoho problémů. Byli doby, kdy se přírodovědci předháněli v tom, kdo objeví a popíše více druhů nebo kdo přinese převratnější objev -často za každou cenu. Celý proces poznávání a ověřování skutečnosti tak trval století a ještě i dnes se setkáme s fakty, které jsou kvůli jejich nejisté minulosti stále nedostatečně ověřené. Můžeme už dnes tvrdit, že jsme na všechno důležité přišli? Podle mě rozhodně ne. Teprve nedávno (v roce 1992) se začal počítat jakýsi nový letopočet zoologie po objevu záhadného turovitého kopytníka saola na hranicích Vietnamu a Laosu. Od té doby se nejenže popsalo mnoho dalších živočichů, ale na světlo světa vyšly mnohé převratné poznatky pozměňující náš pohled na ekosystémy, evoluci či taxonomii.

Jisté je, že dnes se většinou zoologii nepřikládá velký význam pro naši společnost. Přežití už dávno nezávisí od poznatků o přírodě a jejich obyvatelích, právě naopak od rozhledu v ekonomických, sociálních a kulturních oblastech života. Na poli vědy je ale situace jiná. V posledních letech je tento biologický směr úzce spjat s molekulární biologií a genetikou, což nabízí donedávna netušené možnosti výskumu. Z živočišného světa si můžeme vybrat nespočet příkladů použitelných v situacích, které sami nedokážeme vyřešit. Určitě není namístě se domnívat, že na všechno jsme přišli první a zkušený zoolog dobře ví, o jaký veliký omyl se jedná. Existuje jen málo tvorů, kteří nejsou na této planetě delší dobu než lidé. Aby přežili, vytvořili si dokonalé strategie fungující od dob tak vzdálených i pro naši dokonalou představivost. Mnoho vědců by souhlasilo s mým názorem, že Homo sapiens by nedokázal úspěšně čelit klimatickým změnám a prosperovat na Zemi po delší dobu než několik milionů let. Dnes víme, že hominidi jako naši předchůdci začali chodit vzpřímeně po ústupu lesů v Africe kvůli suššímu podnebí před asi 4 miliony let a také to, že před 140 tisíci lety byl náš druh na pokraji vyhynutí a všichni jsme potomky několika tisíců jedinců, kteří prežili. Z tohoto úhlu pohledu je již zřetelné, že naše existence a úspěch nejsou dílem pouze nadpřirozených schopností, ale z velké části i náhody. Podívejme se ještě hlouběji do minulosti -do období před 65 miliony let. Tak hodně času uplynulo od doby, kdy nějaká přírodní katastrofa zahubila dinosaury a jiné velké plazy, kteří dominovaly na planetě přibližně 140 milionů let. Po celý ten čas probíhal vývoj savců, ale žádný z nich nedosáhl větší rozměry než psa a nebyl pro vládce tehdejšího světa žádnou konkurencí. Obrovský rozmach nastal až po jejich vyhynutí a kdyby k němu nedošlo, dnes by na Zemi dominovali úplně jiní tvorové, než je tomu ve skutečnosti.

Velmi smutným faktem je, že člověk svou činností přivedl na pokraj vyhynutí tvory, které nezlomně odolaly všem klimatickým změnám a nátlaku času. Dnes za krátkou dobu jejich četnost klesá závratnou rychlostí a nezbývá nic jiné než doufat, že situace se změní k lepšímu. Jeden člověk nedokáže strhnout svým nadšením celý svět, ale svou roli sehrát může. Proto budu velmi rád, pokud si tenhle a další články o zoologii a ochraně přírody najdou své čtenáře a vzbudí jejich zájem. Těším se na názory odborníků i těch, kterým není tato problematika lhostejná.

čtěte také na stránce divokazvirata.eblog.cz, která je domovskou stránkou mých zoologických článků