Dokonalý ptačí inkubátor

Taboni jsou ptáci z řádu hrabavých (Galliformes), kteří nesedí na svých vejcích. Jak tedy zajistí, aby měla tu správnou teplotu? Postaví pro ně přírodní inkubátor.

Taboni se vyskytují v jihovýchodní Asii a Austrálii ,kde vytvářejí více než 20 druhů s velmi podobnou ekologií. Jejich potravou jsou semena, plody, rostliny nebo také hmyz. Zdržují se převážně na zemi, kde také hnízdí. A právě jejich hnízdění je tím, co je dostalo do všeobecného povědomí. Obrovské hnízdní kupy rozmístěné po pralese nebo savaně byli pro dávné cestovatele záhadou a považovali je za výtvor místních lidí. Až později se přišlo na to, že je staví ptáci vážící nanejvýš 3 kg s délkou 70 cm. Jedná se o jedinečné rozmnožovací chování mezi ptáky, protože taboni svá mláďata většinou nikdy neuvidí a veškerou starostlivost jim prokazují ještě před jejich vylíhnutím.

Některé druhy tabonů vytvářejí trvalé monogamní páry, u jiných se partneři střídají. Se stavbou hnízdní kupy začíná v obou případech samec a samice mu nemusí vždy pomáhat. Nejdříve vyhrabe do země jámu, kterou naplní rostlinnými zbytky, které po dešti začnou tlít a uvolňovat teplo. V pralesních oblastech je lesní opadanka neustále vlhká, takže tady není potřeba hrabat v zemi. Některé druhy dokonce zahrabávají vejce jednotlivě do teplého lávového písku nebo využívají místa poblíž geotermálních pramenů. Když je hnízdní kupa hotová a vyhovuje základním podmínkám, začne samec měřit teplotu uvnitř. Hnízda některých druhů jsou metr vysoká a až 10 metrů široká. Pro zajištění správné inkubace je potřeba neustále dělat nějaké úpravy. V případě přehřívání při rychlém tlení samec kupu rozhrabe nebo vytvoří malé chodbičky, aby mohlo teplo unikat. Jestliže je teplota hnízda nedostatečná, pták přidá další vrstvy materiálu. Izolační vrsta písku se ale  naopak využívá na jiný účel -pro znížení teploty při silném slunečním záření dopadajícím na hnízdo. Taboni mají na jazyku nebo na patře speciální tepelná čidla, pomocí kterých po rozhrabání vrchní vrstvy hnízdního materiálu dokážou s velikou přesností změřit teplotu uvnitř. Samice neklade vejce do hnízdanajednou, ale někdy až 2 měsíce. Během této doby se hodně vykrmuje, aby měla dostatek živin pro nakladení veliké snůšky. Samec po celou tu dobu pečuje o hnízdo a udržuje konstantní teplotu, která se pohybuje kolem 33 °C.

Mnohé druhy tabonů mají na hlavě holou barevnou kůži nebo zvláštní výrůstky, které slouží zřejmě jako lákadlo pro potencionální partnery. Obě pohlaví ale většinou vypadají úplně stejně, takže je docela záhadou, jakým způsobem se hnízdní páry vytvářejí. Vysvětlením můžou být rozdílné hlasy, protože samci i samice vydávají jiné zvuky. Tato forma komunikace mezi partnery je mezi ptáky velice rozšířená a nebylo by to tedy překvapující. Mláďata tabonů se klubou velice vyvinuté, u tabona holubího (Leipoa ocellata) mají dokonce už vyvinuté letky. Z hnízda se musí nejdříve pracně vyhrabat a protože nemají na zobáku nijaký vaječný zub, musí prorazit skořápku nohama. Po jeho opuštění jsou úplně samostatná -shánějí si potravu sami a do tří dnů dokážou létat. Hnízdní kupy bývají využívány po několik let, nebo také taboni každým rokem staví nové. Vzhledem k nepravidelným intervalům klazení vajec se mláďata líhnou v různých časech a dlouhodobě funkčí hnízdo představuje pro rodiče velkou výhodu. Na některých ostrovech, jako například na Andamanech, jsou známy případy zajímavého vztahu mezi tabony a varany. Pro masožravé plazy představují na zemi žijící ptáci snadnou kořist, poskytují jim ale také skvělé místo pro naklazení svých vajec. Varan nejdříve v noci, když ptáci hřadují na stromech, vyplení jejich hnízdo a dovnitř naklade svou snůšku. Nic netušící taboni se tak poctivě starají o kupu tlejícího materiálu, z které nakonec vylezou malá šupinatá stvoření v budoucnu velmi nebezpečná pro jejich vejce i je samotné. Pokud by se něco takového začalo na malých ostrovech dít ve velkém měřítku, mohlo by to mít pro taboní populace katastrofální následky. Jejich evoluční cesta by se najednou obrátila proti nim a kdoví, jak by se dokázali přispůsobit.

víc článků o zoologii na divokazvirata.eblog.cz