Behaviorální struktura populací a její stanovení

Řada vědeckých studií se dnes potýká s personalitou u zvířat a nutno říct, že dělá v statistikách mnohé problémy. I navzdory snaze určit v populacích některé chování za standartní se vždy najdou případy, které se hledané hodnotě nepodobají. Kurz pro studenty na terénním pracovišti Ústavu biologie obratlovců v Mohelnu měl za úkol podívat se na tuto problematiku blíže a inspirovat budoucí práce tak, aby individuální rozdíly nebyli problémem, nýbrž faktorem umožňujícím náhled do procesů behaviorální ekologie a druhové speciace.

Matej Dolinay

Termín personalita spadá pod behaviorální ekologii a vypovídá o alternativních strategiích přežití populací nebo celých druhů. Vědci si kladou otázky, proč se někteří jedinci chovají diapetrálně odlišně než jiní a jestli jim to přináší určité výhody. Terénní výzkum a sledování je pro zoologa velice vzrušující a nabízí se mu tady široké pole působnosti. V Mohelně byl za hlavní objekt vybrán hraboš polní (Microtus arvalis), nicméně do nastražených pastí se chytali různé druhy hlodavců a také hmyzožravci. Každý jedinec byl pak testován na několik vlastností pomocí plastového boxu (arény) a dalších jednoduchých pomůcek. I zdánlivě jednoduchý systém měření a pokusů může přinést zajímavé výsledky, o čemž jsme se také přesvědčili.

Personalita bývá obvykle měřena na základě určitých systémů zařazení jedince do škály projevů. Nejznámější jsou systémy shy - bold, proactive - reactive nebo slow - fast. Předpoklady pro chování o široké škále jsou determinovány geneticky a vlivy prostředí selektivně zvýhodňují jen některé z nich. Tenhle proces je v neustálém pohybu a co se živočichovi vyplatí teď, nemusí trvat delší dobu. Jedinec charakterizovaný jako shy pro určitý projev může být za silného predačního tlaku zvýhodněn, ale po určitém čase se okolnosti změní a díky menší predaci se do popředí dostane vnitrodruhová konkurence svědčící jedincům typu bold. Jak víme, genetické mutace vznikají nezávisle od vnějších vlivů a teprve pak jsou přírodním výběrem selektovány ty, které poskytují svému nositeli výhody pro přežití. Proč se tedy každý jedinec chová odlišně od ostatních a nemají všichni stejná přispůsobení? Odpověď se skrývá v obrovské genetické variabilitě tvořící složité soukolí s vnějším prostředím, které vede k variabilitě, a to nejen formou personality. Různé alely genů se vyznačují neúplnou penetrancí nebo variabilní expresivitou, takže i jedinci se stejnou genetickou výbavou pro určitý znak ho můžou mít odlišný, nebo dokonce vůbec. Mnohé napoví například studium paternity (příbuznosti) jedinců, což může odhalit určitou linii v populaci, která vykazuje jiné znaky než ostatní. Jak je vidět, personalita tvoří důležitou úlohu pro studium evoluční biologie, etologie, behaviorální ekologie a také se podílí na molekulárních a genetických výzkumech. Zmiňme ještě jeden důležitý princip s názvem trade-off, který poukazuje na určitý způsob kompromisu, co se týče adaptací. Jen určitý počet mutací je schopen vést k realizaci výhodných adaptací a jeden jedinec tedy nemůže mít všechny najednou. To je právě důvodem existence systémů jako shy - bold, které nám ukazují, které adaptace daný jedinec má a jak jsou pro něho výhodné.

Během terénního odchytu hrabošů polních v počtu něco přes padesát jedinců se účastníci kurzu v Mohelnu pokoušeli zkoumat personalitu a udělat si lepší představu o jejích možných formách a metodách měření. Výsledky byli velice inspirující a ukázali, že v případě dobře promyšlených metod se opravdu jedná o důležitý aspekt na poli zoologie. Behaviorální metody by mohli velice dobře posloužit pro studie příbuzných druhů, kde chování společně s genetickou výbavou a morfologií tvoří hlavní zeď mezi nimi vypovídající o míře a času, kdy se oddělili. Do pastí se chytali například norníci rudí a myšice křovinné -jaké poznatky bychom získali ze studia jejich personality v porovnání s hrabošem polním? Pořád ale zůstává mnoho neprobádaného na poli populací, natož druhů. Tady díky statistikám dnes už dokážeme spojit více údajů dohromady a udělat si celistvější obrázek o profilu daného zvířete. Některé vlastnosti jedinců jsou navzájem korelovány a dají se z jejich vztahu odvodit i další, naproti tomu jiné projevy se vylučují. Například jedinec vystavující se většímu riziku napadení predátorem bude s největší pravděpodobností mít projevy typu bold i při hledání sexuálního partnera nebo vymezování teritoria. Tyhle principy se dají uplatnit na živočichy s různým stádiem vývoje a dnes víme, že personalita se netýká jen savců a ptáků, týká se dokonce i bezobratlých a o jejich chování se toho pořád ví pramálo.

V budoucnu bych se rád věnoval studiu plazů, u kterých jsou behaviorální metody teprve v plenkách. Hodně prostoru vidím třeba ve výzkumu jedovatých hadů -jde hlavně o pochopení predačního, antipredačního chování a reakce na setkání s člověkem. Z vlastní zkušenosti vím, že tady personalita u každého jedince hraje velkou roli. Tyhle informace by mohli pomoct k snížení počtu uštknutých lidí v rozvojových zemích a ke klidnějšímu soužití mezi hady a lidmi.

víc článků o zoologii na divokazvirata.eblog.cz