Amazonský les pod vodní hladinou

Deštný prales je co se týče úrodnosti půdy velice chudobným prostředím. Téměř všechna energie ekosystému se nachází v tělech organismů a díky jejich ohromné diverzitě je tohle prostředí nejbohatším na zemi. I v početných vodních tocích se živočichové musejí vypořádat s těžkými podmínkami. Obrovská území  amazonského pralesa bývají zatopeny až na půl roku a ryby tady plavou doslova v korunách stromů. Jak ale najdou potravu, když silný proud odnesl vrchní vrstvu bahna ze dna a kalná voda znemožňuje orientaci? Prostě vemou za vděk nabídce pralesních velikánů.

V povodí Amazonky se druhová početnost ryb odhaduje na 3000 druhů ,pro porovnání v celé Evropě je známo jen kolem 200 druhů. V rozmanitých formách se ukrývá energetický potenciál vodního prostředí amazonského pralesa a každá z nich si musela vyvinout svoji vlastní životní strategii. Téměř polovina se vydala směrem k predaci a loví jiné živočichy, vždyť jen sumci, kteří jsou v drtivé většině draví, tvoří až 40 % procent zdejší ichtyofauny. Patří mezi ně až dva metry dlouhý sumec Brachyplatystoma filamentosum, jeden z největších na světě (domorodými lidmi nazýván piraiba). Dalším obrem je arapaima (Arapaima gigas), jedna z největších sladkovodních ryb současnosti (délka přes 2,5 metru), patřící do řádu ostrojazyční (Osteoglossiformes). Velké rozměry jsou ale mezi rybami Amazonie spíše výjimkou -obři potřebují velkou potravu, které tady není dostatek. Úlovky rybářů zdaleka nedosahují velikosti těch evropských a jen občas se chytí něco opravdu mohutného. Tato skutečnost je dobře známá akvaristům, kteří si mohou vybírat z ohromného množství drobných druhů, například teter nebo pancéřníků z této oblasti.

Existují ale velké druhy ryb, které se na období zatopení lesa výborně přispůsobily a jsou v amazonské nížině dosti hojné. Tambaqui -tak zní domorodý název pro plodožravou pirani Colosoma macropomum, která dorůstá více než 1 m a váží až 25 kg. Jen malá část podčeledi Serassalminae (čeleď Characidae) je dravá a rostlinnou potravou se živí například i zástupci rodu Mylossoma (v jazyku indiánů pacú). Tyto ryby čekají na okamžik, kdy plody stromů spadnou na vodní hladinu a rychle se jich zmocní. Pro ně je překvapivě období hojnosti v době, kdy vodní hladina přesahuje o mnoho metrů původní hodnotu. Malé, ale ostré zuby pomáhají uchopit plody, které díky vysokému obsahu cukrů a tuků umožňují vytvoření dostatečných energetických zásob na těžší období. Tato potravní strategie je výhodná i pro stromy, jejich semena uvnitř plodů totiž projdou trávicím traktem ryb bez poškození a díky nim můžou být s trusem vyloučeny daleko od mateřské rostliny. Tuto službu v jiných kontinentech zprostředkovávají zejména savci a ptáci, v Amazonii je ale rozšiřování stromů během záplav závislé na rybách. Druhy živící se plody patří díky velkým tukovým zásobám k nejvýznamnějším tržním druhům v této oblasti.

Říční systém v Amazonii vytváří tři typy vodního prostředí. Z jihu přitékají řeky s čirou vodou, které jsou víceméně klasickým příkladem tropických toků. Většinu území ale tvoří takzvané bílé a černé toky -obě prostředí jsou velicespecifická a druhy v nich žijící jsou velice citlivé na změny, protože se výrazně specializovali. Bílé řeky sebou nesou z And velké množství minerálů a jejich voda je velice kalná, naopak ty černé jsou zbarveny do hněda kvůli humínovým kyselinám z tlejících rostlin na dně a minerály neobsahují skoro žádné. Oba typy se vyznačují nízkými hodnotami pH (kolem 4,5 u černých a 5,5 u bílých). Na všechny živiny jsou bohaté toky jen v místech, kde se mísí bílá voda s černou. Je zřejmé, že většina druhů ryb se musí vypořádat s extrémními podmínkami a míra rozmanitosti je v Amazonii obrovská. I obyčejná říčka s břehy téměř u sebe může být unikátním prostředím a domovem pro několik druhů, které nežijí nikde jinde. Zpátky k akvaristice -existuje několik případů zmizení z chovného trhu kvůli znečištění jediného toku, kde se daná ryba vyskytovala, o celkovém vyhynutí a ztrátě pro přírodu ani nemluvě. Akvaristika je podle mého názoru nejnázornější příklad druhové speciace na mikrohabitat ryb, protože choulostivé druhy v zajetí okamžitě hynou, jestli se jim nevytvoří podmínky stejné jako v divočině (například tetry ,krunýřovci rodu Loricaria, atd.).

Ryby Amazonie vyvinuly nesčetné množství strategií přežití a důmyslných přispůsobení. Maskují se odlesky světla (tetra neonová), pruhováním, nebo tvarem těla. Dravý ostnáč jednovousý (Monocirrhus polyacanthus) například napodobňuje hnědý list, aby se nepozorovaně přiblížil k nic netušící kořisti. Sumec Bunocephalus coracoideus se zase zahrabává do dna,kde odpočívá celý den a aktivuje až v noci, kdy hledá masitou potravu. Svým tvarem těla a chováním jsou velice známé drobné sekernatky (Characiformes, Gasteropelecidae) -dokážou se v případě ohrožení vymrštit z vody a udržet se nad hladinou několik sekund. Podle způsobu obživy mají ryby různé postavení úst na hlavě (spodní, střední, horní), aby dokázali efektivně využívat své prostředí. V povodí Amazonky najdeme pestrou paletu rozmanitosti forem a můžeme obdivovat evoluci v plné síle. Ryby svou schopností vytvářet nesčetné druhy specializované na dané životní podmínky dosahují vrcholu tohoto pro zoologa fascinujícího představení.