Matej Dolinay
osobní blog: evolutionaryvertebratezoology.blogspot.com
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1067x
Seznam rubrik
Matej Dolinay
Národní park Podyjí -nejbližší ráj plazů
Klikaté meandry řeky Dyje vytvořili nádhernou krajinu plnou vzácných rostlin a živočichů, kde se setkáme s pestrou paletou prostředí. Nachází se zde především oblast výskytu teplomilných druhů, z kterých mnohé zde mají jedny z nejsevernějších bodů rozšíření. Na ploše 63 kilometrů čtverečních se podílejí až 84 procenty lesy, pak zde najdeme vřesoviště, skalná údolí, nivné louky nebo mokřady. Bylo zde napočítáno až 65 druhů savců a 152 druhů ptáků, mně jako nadšence pro herpetologii však nejvíce zaujala nabídka až osmi druhů plazů.
Matej Dolinay
Tyrannosaurus rex: pravda o něm a jeho předcích
Hrůzu nahánějící Tyrannosaurus rex byl jen špičkou ledovce pro evoluci skupiny Tyrannosauroidea. Nové vědecké metody a objevy fosílií vrhají pronikavé světlo na jeho život, ale také na jeho předky, o kterých jsme donedávna nic nevěděli.
Matej Dolinay
Příběh praxe u ČSOP Vlašim
Ochraně přírody se vždy musí věnovat spousta energie, času a odhodlání. Pokud však chybí poslední věc, srdce, výsledky se stejně nedostaví. Tady náš príběh začíná. Mnoho lidí dnes zajímají jiné priority -kariéra, peníze, materiální věci. Na přemýšlení o životním prostředí nebo dokonce aktivitách vztahujícím se k ekologickým tématům nezbývá čas. Na adrese Podblanické ekocentrum na Pláteníkové 264 ve Vlašimi ale najdete místo, kde jsou právě tyhle slova na denním pořádku. Český svaz ochránců přírody Vlašim byl založen v roce 1990, slaví tedy tento rok své dvacáté výročí. O 4 roky později vznikla také záchranná stanice pro živočichy, do které se prostřednictvím mého vyprávění dostanete. V České republice funguje Národní síť záchranních stanic, která sdružuje všechna taková zařízení do jednoho celku. Po celé republice mají tedy zraněná zvířata větší šanci na to, že se jim dostane odborné pomoci a nebudou ponechány napospas mnohým nástrahám, které jim v dnešní době člověk staví do cesty.
Matej Dolinay
5 bizarních ještěrů z prostředí drsné australské divočiny
Selektivní výběr nejvhodnějších znaků pro dané prostředí je základním evolučním mechanismem u živočichů. Někdy to vede ke vzniku jedinečných tvarů a přispůsobení, které na první pohled nehrají významnou roli. Bližší studium takovýchto živočichů ale nakonec přináší cenné poznatky o směrech, jakými se evoluce může vydat. Udělejme si přehlídku několika zvláštních druhů ještěrů z australských pouští a polopouští, což jsou místa, kde se tihle specialisti na přežití vyskytují ve velkém.
Matej Dolinay
Evoluce koní (dlouhá cesta k dnešnímu symbolu divokého západu)
Elegantní pohyb, inteligence nebo temperament -to jsou některé z vlastností, které lidé na koních obdivují. Moderní kůň prošel dlouhou evoluční cestou, aby se dostal až do tohoto bodu. Jeho linie zažila tři vymírání, přechody do jiných ekosystémů a mnohá přispůsobení. Jací předkové zanechali své geny v dnešních koních, kteří změnili i naši historii?
Matej Dolinay
Behaviorální struktura populací a její stanovení
Řada vědeckých studií se dnes potýká s personalitou u zvířat a nutno říct, že dělá v statistikách mnohé problémy. I navzdory snaze určit v populacích některé chování za standartní se vždy najdou případy, které se hledané hodnotě nepodobají. Kurz pro studenty na terénním pracovišti Ústavu biologie obratlovců v Mohelnu měl za úkol podívat se na tuto problematiku blíže a inspirovat budoucí práce tak, aby individuální rozdíly nebyli problémem, nýbrž faktorem umožňujícím náhled do procesů behaviorální ekologie a druhové speciace.
Matej Dolinay
Drápy na křídlech nemá jen hoacin, ale mnoho dalších ptáků
Hoacin chocholatý (Opisthocomus hoatzin) je všeobecně považován za jediného ptáka s drápy. V náučné literatuře se dočtete, že je starobylým druhem a že vypadá jako první ptáci. Tyhle informace jsou mylné, protože hoacin v žádném případě není podle odborníků považován za primitivního -patří totiž do středu skupiny Neornithes. A co se týče drápů? Má je i všem dokonale známé kuře a mnoho jiných skupin.
Matej Dolinay
Pohled do hlavy datlovi
Datli (Picidae) z řádu Piciformes jsou známí svým zvykem tesat do dřeva dutiny a ozývat se přitom charakteristickým zvukem. Jaká morfologická přispůsobení se za touhle schopností skrývají?
Matej Dolinay
Zvláštní dinosaurus s hrbem poutá pozornost
Fosílie dravého dinosaura se zvláštními strukturami na kostře -tak se dá stručně charakterizovat nález, který vybízí k mnohým spekulacím. V centrální části Španělska v roce 2003 paleontologové objevili 6 metrů dlouhé ostatky dinosaura Concavenator corcovatus. 7 let trvalo, než vypustili informace o něm do světa a stejně je to pořád případ s tajemstvím uvnitř.
Matej Dolinay
Podívejme se na zoubek hadím zubům
Zuby jsou bezpochyby nejobávanější zbraní hadů, především ty jedové. Jsou napojeny na jedové žlázy, které se vyvinuly jako součást trávicí soustavy. Ne vždy však žláza vede ke kanálkům vedoucím do zubů, a tudíž její majitel není svým jedem nebezpečný. Složkou hadího jedu bývají různé látky -enzymy a hlavně složky působící destrukčně na některé tkáně. Nejčastější jsou neurotoxiny způsobující nefunkčnost nervové tkáně, hemotoxiny rozkládající krevní buňky nebo myotoxiny se stejným účinkem na svalovou tkáň.
Matej Dolinay
Subjektivní pohled na cestu nosorožců z Dvora Králové do Afriky
Práce v pavilonu nosorožců ve Dvoře Králové byla pro mně něčím fantastickým. Představte si, že máte nějaký sen, který je tak okázalý, že o jeho uskutečnění ani nepřemýšlíte. To pro mě kdysi byla myšlenka, že si jednou sáhnu na severní formu nosorožce tuponosého, který je možná nejohroženějším živočišným druhem na světe. Připomínám,že díky práci tří vědců (mezi nimi i Jan Robovský z katedry zoologie PŘF JU v Českých Budějovicích) se dnes tito nosorožci posunuli o úroveň výše na nový druh- Ceratotherium cottoni(původně Ceratotherium simum cottoni). Objevili morfologické, ale taky genetické rozdíly mezi oběma druhy a záchrana těchto tvorů tak nabrala ještě vetší důležitosti.
Matej Dolinay
Amazonský les pod vodní hladinou
Deštný prales je co se týče úrodnosti půdy velice chudobným prostředím. Téměř všechna energie ekosystému se nachází v tělech organismů a díky jejich ohromné diverzitě je tohle prostředí nejbohatším na zemi. I v početných vodních tocích se živočichové musejí vypořádat s těžkými podmínkami. Obrovská území amazonského pralesa bývají zatopeny až na půl roku a ryby tady plavou doslova v korunách stromů. Jak ale najdou potravu, když silný proud odnesl vrchní vrstvu bahna ze dna a kalná voda znemožňuje orientaci? Prostě vemou za vděk nabídce pralesních velikánů.
Matej Dolinay
Dokonalý ptačí inkubátor
Taboni jsou ptáci z řádu hrabavých (Galliformes), kteří nesedí na svých vejcích. Jak tedy zajistí, aby měla tu správnou teplotu? Postaví pro ně přírodní inkubátor.
Matej Dolinay
Klimatické změny výrazně ohrožují (nejen) migrující živočichy
Migrující živočichové se musí potýkat s neustálými změnami prostředí, které obývají. Jsou ale zvyklí na určité standarty a jakékoliv změny ekosystémů je můžou přivést do potíží. Ptáte se, proč jsou choulostiví, když se přesouvají na velké vzdálenosti? Právě kvůli jejich životní strategii -před nepříznivými podmínkami utíkají a když zaniknou jejich útočiště, nebudou se mít kam uchýlit.
Matej Dolinay
Vyhynulá megafauna Austrálie
V době, kdy se po severní polokouli proháněli mamuti, byla vzdálená Austrálie plná bizarních a zvláštních živočichů. Asi si říkáte, že to platí i dnes. Na konci poslední doby ledové by ste se ale na nejmenším kontinentu setkali s druhy gigantických rozměrů, které dnes už patří do minulosti. Proč australská megafauna vyhynula?
Matej Dolinay
Tajemství zvláštního hlodavce odhaleno
Chlupáč dlouhosrstý (Lophiomys imhausi) je velký zástupce čeledi myšovitých (Muridae) z východní Afriky. Jeho zvláštní chování a zbarvení poutalo pozornost zoologů,j eště víc je ale fascinoval fakt, že jakýkoliv predátor po kousnutí do chlupáče umírá na zástavu srdce. E.J.Kingdon a jeho spolupracovníci z Oxfordu tuto záhadu rozluštili.
Matej Dolinay
Gekoní skvosty z Nové Kaledonie
Ostrov Nová Kaledonie a okolní ostrůvky jsou domovem zvláštní skupiny gekonů, kteří se nevyskytují nikde jinde na světě. Patří do podčeledi Diplodactylinae, která zahrnuje druhy vyskytující se dále jen v Austrálii a na Novém Zélandu. Poskytují krásný příklad šíření drůhů na ostrovech a adaptace na odlišná prostředí, protože jako monofyletická skupina pocházejí z jednoho předka.
Matej Dolinay
Studenokrevnost je inspirací pro dokonalé hospodaření s energií
Plazi a obojživelníci na rozdíl od savců a ptáků nedokážou udržovat konstantní tělesnou teplotu a jsou proto závislí od podmínek okolního prostředí. Tato skutečnost z nich ale dělá mistry v šetření energie a díky tomu přežijí v situacích, v kterých by teplokrevný živočich dávno zahynul. V dnešní době plné hledání nových zdrojů energie a metod pro jejich využití by si lidská společnost mohla od nich vzít mnoho poučného.
Matej Dolinay
Zvláštní morfologické odlišnosti u úhořů
Tvar hlavy u úhoře říčního (Anguilla anguilla) není v rámci druhu jednotným znakem. Existují jedinci se širokou a mohutnější hlavou a také další s dlouhou a protaženou. Morfologická specializace na úrovni jedince (fenotypová plasticita) nebyla dosud dostatečně prozkoumána a tento modelový druh nám poskytne výborný příklad pro její pochopení.
Matej Dolinay
Jaká budoucnost čeká zoologii?
O zoologii si veřejnost často vytváří názor, že je to záliba fanatiků shromažďujících ať už exponáty, nebo fakta, fotografie a zážitky. Na otázky typu : ,,Proč vstáváš o páté kvůli nějakým ptákům? ” jsem si už zvykl, ale neustále mě nutí přemýšlet nad tím, proč se vůbec v myslích lidí objevují. Láska k zoologii přece stejně jako všechny ostatní znamená velkou vášeň a celoživotní věrnost. Dokud bude co milovat, nadšenci a milovníci živočichů tu stále budou a věřím, že pohled na ně se postupem času začne měnit.
