OSTRAVA – i když ono přízvisko „železné srdce republiky“ z dob komunismu mělo působit údernicky je, vzhledem k množství těžkého průmyslu, aktuální do dnešních dnů. Daní za tuto „výsadu“, je podlomené zdraví Ostraváků, astma, alergie, rakovina… Předčasná smrt.
Je zbytečné používat zde oblíbenou politickou rétoriku typu, my ne, to oni. Doba rozvoje a zmaru nastala v roce 1753, kdy se datuje první písemná zmínka o objevu uhlí v této oblasti. Po takřka osmdesáti letech od tohoto data dochází k bouřlivému rozvoji těžby uhlí, ocelářství a dalšího těžkého průmyslu, výroby koksu… Se vzrůstajícím průmyslem člověk víc a více ničil Ostravsko a v mnoha směrech tak činí dodnes.
Pokud si například na Google mapy zadáte Ostrava – Kunčice, objevíte průmyslový gigant ArcellorMittal. I když záběr satelitního snímku rozšíříte na celou severní Moravu, pořád uvidíte kouř z komínů tohoto podniku. Z médií znáte nejčastěji zmiňovanou ostravskou část Bartovice, která se nalézá v blízkosti továrny. Ale na protilehlé straně průmyslového gigantu jsou mnohem hustěji obydlené části – Hrabůvka, Zábřeh, Dubina…
Nejsou to pouze průmyslové firmy, díky nimž se o ostravském ovzduší říká ,nejhorší v Evropě‘ nebo ,i ta nejčistší ostravská část má několikrát horší vzduch než Praha‘. Jedná se celkově o tisíce tun polétavého prachu (PM10) za rok! Ročně stovky kilogramů karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Přesto je zapotřebí vnímat i to, že průmyslové podniky v Ostravě snižují obsah emisí v ovzduší ročně o desítky tun. Například právě ArcellorMittal snížil vypouštění škodlivin v letech 2007 – 2009 o více než 600 tun polétavého prachu (z 1.450 na 822 t) a u aromatických uhlovodíků se jedná dokonce o 830 kg (z 1060 na 230 kg).
Možná ale, že největší znečišťovatelé ovzduší přistupují k jeho ochraně pružněji než samotný stát či ostravská radnice. Taky je velmi zjednodušující povykovat za extrémní omezování výroby. Budou pak ochránci vysvětlovat svoji politiku stovkám nezaměstnaných? A kolik jich z demonstrace odjede vlastním vozem? V Ostravě při extrémních rozptylových podmínkách jezdí MHD zdarma. Ale proč ještě neexistují totální zákazy osobní dopravy v exponovaných místech při kritické smogové situaci? Nejednalo by se ve světě o žádnou novinku.
Když se díváme nebo čteme v médiích o průmyslových katastrofách, mrtví a umírající jsou daleko. Jejich neštěstí je sice hrozné, ale nebolí nás. To se přece u nás nemůže stát! Ale když vědci po třítýdenním pobytu v Ostravě zjistili, že jim zdejší ovzduší poškodilo chromozomy, což může mít za následek způsobení rakoviny, nemoci srdce a cév, hlavní hygienik okamžitě začal tvrdit, že takové výsledky u několika lidí nemůžeme přeceňovat. Ostraváci jsou přece zvyklí a odolnější. Paradoxně to tvrdí člověk, který jako hygienik působil ve Frýdku-Místku i v Ostravě. Na úseku toxikologie!!!
Podle hlavního hygienika, Michaela Víta, je asi vše v pořádku – Ostravákům to ani nepřijde, když budou umírat dříve než zbytek republiky. Scestná tvrzení tohoto pána si určitě ještě pamatujete z doby, kdy strašil národ prasečí chřipkou.
Vláda tvrdí, že situaci monitoruje, vytváří plány záchrany, ale neděje se takřka nic. Možná by Ostravě stálo za to, investovat do právníků, kteří na firmě Chevron vysoudili devět miliard dolarů za znečištění Amazonie.
Je utrpením, když člověku, který je smyslem vašeho života, čím dál častěji „hvízdá“ vzduch v plicích. Je nespravedlivé moci se jen dívat, jak lidé, které milujete, trpí, a vy nic nezmůžete. Ostravským matkám v náručích chřadnou vlastní děti, přesto, že Ústava republiky a listina práv a svobod doslova plýtvá slovy o ochraně života! Říká se, že nejhorším utrpením rodičů je, když přežijí své děti. Je Ostrava daleka tohoto utrpení? Opravdu je to pouze výsada „třetího“ světa?
Nabízím k přečtení další tituly:
Josef Sousedík – zapomenutý vynálezce a vlastenec ze Vsetína
2012 – konec nebo začátek?
Dík za demokracii, říkají vrahové a násilníci, zloději a podvodníci
