Nejen, že jsme státem zkorumpovaných politiků odshora až dolů, že zlodějina a státní zakázky nebo dotace z EU jsou v podstatě jedno a totéž, že už je v České republice naprosto normální, když ministři lžou a premiér vymýšlí směšné výmluvy, aby odvolal slib, že je odvolá. Ale i česká justice vytváří ze spravedlnosti v mnoha případech něco, nad čím musí kroutit hlavou snad i náčelník kmene z amazonského pralesa.
Média vytrubují do světa velkou slávu, kolikpak že politiků je obžalováno a vyšetřováno. Mezi články o nových úplatkářských aférách a zpronevěrách desítek a stovek milionů se v poslední době protlačily i články o stále větším počtu vyšetřovaných podvodů.
Ale od vyšetřování k rozsudku je v České republice cesta delší než dvakrát obejit po rovníku zeměkouli. A pokud se slavný soud po mnoha a mnoha letech, třeba po šestnácti, dobéře rozhodnutí, tak jde v řadě případů o zproštění viny, zrušení rozsudku, který hrozil nepodmíněným trestem nebo, a to v nejhorších případech, podmíněný trest. To už ale média tak halasně nekomentují.
Takže sleduje-li občan dění, musí dojít k jednoznačnému přesvědčení, že se v České republice vyplácí krást řádově alespoň v desítkách milionů. Pak vám nehrozí žádná dlouhá léta v kriminále. Ale namalovat na plakát tykadla a vyhýbat se trestu… Jaké štěstí pro jmenovce velkého skladatele, že byl zrušen trest smrti. Ať žije spravedlnost!
Občan však může naprosto klidně spát, poněvadž jednu jistotu mu nikdo nesebere – že bude pořád platit to, co rozkradou lháři, které si sám zvolil.
Čtěte další články o politicích:
Svět plný rebelů
DPH nebo koryta?
Vláda lhářů, politika naše vezdejší
