Nechci v tomto blogu nikoho nabádat, kritizovat, poučovat jak si má prožít sváteční dny vánoční. Ani vzpomínat na léta minulá, jak to bylo všechno lepší. Jen vám nabízím pohled s mírnou příchutí ironie na nás samotné skrze mé oči.
volpejpr.cz+autor
Mám obavy, že za pár let budou Vánoce v supermarketech začínat už 1. září, hned po skončení letních prázdnin.
Taky si moc přeji, aby už konečně někdo vytvořil krásnou podobu českého Ježíška. Nikoliv toho pána na kříži, plného bolesti a utrpení. Nějakého prostého, roztomilého hošíka (feministky a gender fanouši prominou, ale je a bude to chlap), třeba jako v české pohádce Anděl Páně. Aby se nám tu neproháněli cizáci v červených dresech s bílou kožešinou. Když jsme odolali tlaku Děda Marjoze, byla by ostuda podlehnout tomuhle vnucování. I když mnozí s nadšením kolaborují při zpěvu anglických koled.
Rok od roku jsou Vánoce větším stresem. Ještě pořád, v mnoha případech, největší zátěží především pro ženy. Vánoční úklid, byť s pomocí rodiny, přece jen „diriguje“ žena. Seznamy stovek různých pochutin, samozřejmě shánění dárků… Pomoci s úklidem babičkám a dědečkům. K tomu nekonečné fronty. Nikoliv na zboží, ale u pokladen. Bolest všech marketů – řady pokladen, ale otevřené jsou jen dvě. Fronty však budou, i kdyby fungovaly pokladny všechny. Na Vánoce, jako bychom měli najednou více žaludků – třeba… pět?!
I když si stále více žen výrobu vánočního cukroví objednává, jsou ženy konzervativní, pro něž domácí bude vždycky lepší. A to jsou opět hodiny práce navíc. Mezitím žena samozřejmě udržuje běžný chod rodiny – budíček, snídaně, vypravit do zaměstnání manžela, sebe, do školy, školky děti, odpoledne nákup, vaření, nekonečný úklid, dohlédnout na večerní hygienu, uspat děti a být roztouženě milá k manželovi. Na to se asi nedá než říct: Budiž jim věčná čest a sláva! I když tohle všechno dělá s pomocí muže, tím krkem, který pohybuje o Vánocích hlavou, přece jen zůstává žena. Ještě, že takové zdaleka nejsou všechny, aby z toho muži neměli komplexy.
K předvánočním shonům je taktéž zapotřebí přičíst v čím dál větší míře loučení s rokem v zaměstnání. Posezení v úzkém kruhu s nejbližšími spolupracovníky jsou už takřka minulostí. Pořádají se celofiremní monstrakce, čím dál více připomínající socialistické oslavy MDŽ. Ale dnes už za přítomnosti emancipovaných žen. Bujará loučení, kdy se lehce může zapomenout muž i žena, a doma už pak nebude komu přát krásné svátky. To jsou taky Vánoce!
U prodejního pultu: „Ano, máte naprostou pravdu, tenhle dárek by manželce udělal opravdu velkou radost. Ale sto padesát korun??? Vždyť to by ji mohlo urazit. Nebude to trapné?“ Až uvěříte, že trapné je právě takovéhle uvažování, pak budete prožívat mnohem hezčí Vánoce. Příliš rychle jsme se naučili mnoho špatných věcí, které nabízí spotřební společnost. Měření naší lásky k bližním podle ceny dárku je jedna z nich. Kdybyste měli udělat radost dvěma třem blízkým s pětistovkou v kapse, to by teprve nebylo v obchodech k hnutí. Něco takového je totiž velké umění!
A co láska? Nikoliv ta, kterou do vás cpou 24 hodin denně reklamy, jež jsou pouze bezcitným chladným kalkulem. Nikoliv ta, kterou vám vnucují sdělovací prostředky, s tím, že takové jsou „opravdové“ Vánoce. Nepřijde vám ani trochu ujeté, že pod tlakem médií se přímo fanaticky chystáme na pár dnů lásky k bližním v roce? A co zbytek roku? To se budeme nenávidět? O Vánocích by měl snad jen každý sám v sobě udělat velkou inventuru lásky (mluvím k těm, kterým takový výraz vůbec něco říká). Vzít za ruce, pohladit, a v té chvíli si uvědomit, že city, které projevuji pouze nyní, v těchto dnech, bych měl pro příště dávat všem po celý rok. To by byl v mnoha rodinách asi ten největší dárek.
Jestliže však na Štědrý den, vystresovaní z příprav na dny Lásky, dovedete zařvat na pokladní: „Nezdržuj, ty hloupá slepice!“, tak si strčte tu vaši „lásku“ za klobouk. Ona má doma stejný kopec práce jako ostatní a ještě aby se usmívala na každého nervózního blbce. Možná, kdybyste jí místo urážek popřáli krásné svátky… Pokud by vás pak ovšem nezabili ti ve frontě za vámi, protože pokladní by se překvapením vyvrátila. Tak přeji Vám všem krásné, pokud možno klidné, Vánoce!
Zde nabízím vánoční blogy:
Vánoce osamělého muže
Štědrý večer
Mikulášská naháňačka
