Snová procházka na Janovské paseky

Na Valašsku přibývá stále více turistických míst, kam směřují kroky stovek, ba i tisíců výletníků ročně. Samozřejmě, že většina je navštěvována v letní sezóně, ale najdou se místa, kam lidé chodí rádi celoročně. Jedním z takových míst jsou bezesporu Janovské paseky nacházející se, jak už název říká, v katastru obce Janová kousek od Vsetína.

foto autor

Janovské paseky se posledních několik let stávají cílovou metou rodinných výletů, procházek seniorů, turistů, bývalých čundráků, dnes už tátů a mamin od rodin, ale i svátečních vycházkářů. Poutním místem se Janovské paseky staly pro vyznavače koní snad z celého Horního Vsacka. Nahoře na kopci narazíte často na country kapely, valašskou cimbálovku, místní pochoutky například v podobě domácích sýrů a samozřejmě nemůže chybět valašské zlato – slivovice. Při řadě akcí můžete vidět přehršle původních řemesel. Valašsko zde nabízí své kouzlo plnými dlaněmi.

Koliba na Janovských pasekách je dostupná z mnoha míst. I to z ní učinilo cíl výletů, poněvadž lidé si mohou vybrat trasu podle chuti, co do délky či náročnosti. Ale také s ohledem na vyhlídku do okolí. Například ti, kdo zvolí trasu z Huslenek po červené značce k stavení U Sivků, přes Ochmelov, Krošenky, pak na žlutou ke Karolům, mají nádherný výhled na hornovsacké údolí. Při výstupu k Sivkům vidí na protější straně údolí vypínající se Kyčeru nebo hraniční horu, v písních tolik opěvovanou, Makytu.    Ze Vsetína je možné zvolit trasu po žluté značce na Lysou horu (ovšemže jinou než „tu“ Lysou horu) a vrch Lysný k Maršálům, jak se dříve usedlost na místě dnešní koliby nazývala.

Ale na Janovské paseky vede především řada neoznačených lesních cest a pěšin, které jsou rovněž hojně využívány. Například z obce Janová, kdy z hřebenů vidíte třeba další známé výletní místo Vartovnu, stojící nedaleko rozcestí Syrákov, dříve hranice Jihomoravského a Severomoravského kraje. Pootočíte zrak mírně doleva a vidíte další hraniční hory na pomezí se Slovenskem směrem na Brumov a Střelnou – Strelenku.

Cestou k cíli však míjíte další krásná zákoutí Valašska. Nejsou to jen zalesněné vrchy úžasně barevné v každé roční době, i v zimě umožňující neopakovatelné zážitky. Cestou potkáváte stáda ovcí, krav, ale i koňů. Čím hůře hospodaří stát, tím více se na Valašsko vrací dědictví otců. Ale můžete najít pěkná lesní zákoutí nebo i hříbky.

Na hřebenech, tedy na pasekách, jak se zde říká, můžete vidět ještě staré dřevenice. V řadě z nich se tvořila místní historie. Například U Karolů nebo Krošenků se za války pořádaly načerno tancovačky, které byly oficiálně zakázané. Ale také se v těchto chalupách tvořil odboj Valachů. Chránili si zemi jako jejich předci - portáši. A co teprve, když potkáte na pasekách stařenku nebo staříčka a zaposloucháte se do jejich vyprávění. Jejich mozolnaté dlaně jsou stejně drsné jako země, která je utvářela. A přece jsou krásné.

Snadná přístupnost, tedy alespoň pro mírně pohybově nadaného člověka, předurčuje kolibu na Janovských pasekách k výletům celých generací. Dokonce jsou zde někdy k vidění i maminky s kočárky. Zájemci se můžou projet na koních nebo i v bryčce. A ti, kteří opravdu moc pohyb nemusí, ale přece by rádi na Janovské paseky, i ti se auty dostanou takřka k cíli. Ani pohybově handicapovaným turistům není výlet na kolibu zapovězen. Prostě vycházka na Janovské paseky je krásně prožitým dnem na Valašsku.

Nabízím k přečtení i další články:

Kdy pošleme exekutora na americký sen?

Chci pomáhat Romům

Bitva o moc – přes spáleniště, přes krvavé řeky