Proč nedostal Roman Smetana prezidentskou milost?

Příběh Romana Smetany je názornou ukázkou (a)morálního postoje justice k právu. Zatímco při řešení prohřešků tykadlového řidiče se soudy zuby nehty drží zákonů a „Smetana prostě půjde sedět i kdyby trakaře padaly“, tak na druhou stranu nepřímí vrahové, prodejci pančovaného alkoholu, si chodí ve většině případů po svobodě. Asi nejsou pro stát takovým nebezpečím.

Z určitého hlediska to může připomínat koloniální Britskou Indii, kdy „spravedlnost“ Jejího Veličenstva zatýkala lidi bez soudu jen za údajné pobuřování. Pro Brity nebyl problém střílet do demonstrujících. Problém ale byla politika nenásilného odporu. Což, jak je vidět, působí v přeneseném slova smyslu problémy i české justici, o bachařích, kteří přemýšlí asi jen rukama, nemluvě.

Ovšem velmi podivně v tomto světle působí institut prezidentské milosti. Milost dostane policistka přijímající úplatky, muž odsouzený za mnohamilionový leasingový podvod nebo šéfka Metropolitní univerzity, které byla prokázána korupce a další milosti defraudantům a hospodářským delikventům, jsou již jakoby normální. Pro mravenečka buřiče a toho, kdo sám na svém osudu dokazuje prohnilost systému chápání spravedlnosti, právo na prezidentskou milost neexistuje.

Právě neudělení milosti Romanu Smetanovi a úporné dodržování litery zákona v jeho švejkovském případu brutálního trestného činu v porovnání s omilostněním podvodníků, nejvíce znevažuje, ba přímo zesměšňuje, chápání spravedlnosti justice a v neposlední řadě také prezidenta.

Jestliže právě TOTO znamená spravedlnost pro hlavy pomazané, co pak můžeme žádat od společnosti?

Pokud má přinést nová éra mayského kalendáře mimo jiné i vítězství dobra nad zlem, přejme si, počínaje novoročním projevem prezidenta, aby to postihlo i Českou republiku. Pro začátek by stačilo vítězství rozumu nad lidskou hloupostí.

Nabízím další články k přečtení:

Za tykadla vězení, za ukradené miliardy podmínky

Peak by měla dostat ocenění za propagaci

Kdo na jihu Čech vyučuje demokracii?