Někteří policisté se snaží zatýkat nebezpečné desperáty. Zatýkají rovněž úplatné policisty. Občan tleská: „Ať žije, KONEČNĚ, spravedlnost!“ Ovšem podle zákonů české politické logiky jsou lapkové omilostněni. A k tomu jim dopomáhej prezident!
upce.cz
Prezidentskou milost dostala policistka, která brala úplatky při vyřizování dlouhodobých pobytů cizinců. Dopustila se korupčního jednání na pracovišti, kde byla dosazena po tehdy největší korupční aféře po roce 1989. Jak je vidět, vzala si policistka poučení na správném místě. A prezident správnost jejího rozhodnutí svou milostí potvrdil i všem dalším korupčníkům.
Další podobné „cti“ od prezidenta se dostalo čtyřem podvodníkům z okruhu podnikatele Tomáše Pitra a zavražděného Františka Mrázka. Na tomto, ale i předchozím případu je pozoruhodná „neznalost“ okolností ze strany prezidenta a jeho poradců. U výše zmíněné policistky byla milost poskytnuta z důvodů špatného zdravotního stavu, ale také pro záruky poskytnuté starostou obce. O jejím špatném zdraví nikdo nic neví a sám starosta o nějakých vlastních zárukách rovněž ne.
V případě čtyř omilostněných podvodníků je situace o to kurióznější, že soudci prezidentskou kancelář upozorňovali ještě před udělením milosti na propojení odsouzených s výše uvedenou kontroverzní dvojicí podnikatelů, ale také na další podvod jednoho z odsouzených, jenž netrpí žádnou závažnou chorobou, jak uváděl v žádosti o milost.
Prezidentská kancelář omlouvá svého nadřízeného, že o daných skutečnostech nevěděl. Nejenže z doložených faktů vyplývá, že jde o nepravdivé tvrzení, ale KDO??? by v téhle republice měl mít přesnější informace, když ne hlava státu? A navíc ještě v případech udělování milosti. To vše vypovídá o politickém diletantismu, jenž vládne v naší zemi.
Když se však člověk podívá co za špínu se děje ve vedení naší země, nějaké diskutabilní milosti získávají nádech směšnosti.
Tak, jak se před blížícími volbami valí na povrch špína jednotlivých stran a politiků, tak občany tito politici více a více bez nejmenšího uzardění ohlupují ve stylu rčení „po nás potopa“. Další přísloví říká, že když se loď potápí, krysy opouštějí loď. Ty naše, české, při úprku z paluby navíc bez jakýchkoliv skrupulí kradou, nechají se uplácet a podvádějí.
Osmdesáti milionům bývalého benjamínka premiérského postu, vydělaným za několik dní bez práce a velmi podivným způsobem, se dnes smějeme jako dobrému vtipu. O takové maličkosti jako je prorůstání ruského naftařského gigantu Lukoil do strategických odvětví našeho průmyslu se už nezajímáme vůbec. Dům na ostrově za šedesát milionů je pořízen za poctivě vydělané peníze. Tak tohle tvrzení nevzruší snad už ani malé dítě. Nějaké gripeny, Český dům a podobné ztráty miliard jsou takřka zapomenuty. Že se pořád na výsluní politiky hřeje člověk, díky jehož rozhodnutí na koupi nekvalitních padáků zemřeli lidé, nemluvě o dalších miliardách doslova vyhozených oknem, jenž má navíc ještě tu drzost zaštiťovat se křesťanskou vírou? To nám podle jeho popularity taky nějak extra nevadí.
Takže proč se vlastně rozčilujeme? Vždyť my, občané, víme v mnoha případech díky komu zmizely stovky miliard korun. Dokonce možná miliony miliard za těch dvacet let. A pořád nadáváme na ty, kteří nám berou z peněženky, aby zachránili stát, namísto toho, abychom si všímali těch, kteří nám z peněženky kradou. A s tupou stádností se mnozí z nás chystají, že tyto zloděje, podvodníky a korupčníky opět ve volbách podpoří, aby si alespoň trošku při té bídě pomohli k živobytí. Samozřejmě nikoliv voliči, ale jako obvykle rádobypolitici.
Za naši vlastní hloupost si nic než utrpení nezasloužíme!
Příbuzná témata (kliknout na název):
Volby 2010: …a zase budeme jako stádo?
Vsetín opět trefil do černého!
17. listopadu …a zvěř obsadila Sněmovní
