Po pětadvaceti letech jsme úspěšně překonali StB

Konečně! Dvacet pět let všichni všechny straší komunisty a v těchto dnech konečně můžeme slavit větší úspěch, než kdy socialistická StB vymyslela. Demokracie zemřela na úbytě.

A to doslova. Stejně, jako bratrské socialistické unijní státy dobrovolně utahují smyčku demokracii, vrací se k nám úbytě – plicní tuberkulóza.

Česká politická reprezentace slaví. Porazila základní pilíř demokracie, ochranu soukromí a svobody jednotlivce. Prvním oficiálním krokem v omezování svobody je možnost vstoupit do domu občana, prozatím pouze pod záminkou kontroly popela. Jestliže podle tvrzení znalců něco tak zásadního neodporuje Ústavě ani Základní listině lidských práv, můžeme si opět dát do názvu státu přívlastek socialistická.

Samozřejmě, demokracie, po jaké jsme toužili zpoza železné opony, už dávno neexistuje. Jsme sledováni mnohem kvalitněji, masověji a nenápadněji nežli těch pár chartistů za socialismu. Nesmíme chránit svůj majetek kamerou zabírající veřejný prostor před našimi dveřmi, ale takřka na každém kroku jsme sledováni kamerami instalovanými státem. Jsme sledováni na internetu, naše osobní data jsou přeprodávána, je znám každý náš krok na síti. Pokud stát chce, zjistí o každém takřka všechno několika kliky na klávesnici. Naoko nás však chrání trapnými výpotky ÚOOÚ.
Ale ani vládnoucí komunisté a jejich pochopové si nedovolili za celou svoji éru vydat zákon, který by umožnil volný vstup do bytu respektive domu! A ještě pod tak hloupou záminkou. To dokázali teprve politici s plnou hubou demokracie a svobod všeho druhu.

Dnes získá státní úředník větší pravomoci nežli policie. Bez jakéhokoliv povolení a dozoru soudu. Co bude dál? Kdo přijde s dalším nápadem, jak být ještě úspěšnější než socialistická StB? Jak dlouho se necháme tyranizovat zvůlí údajné demokracie? Z tohoto pohledu to opravdu vypadá, že pro obyčejného člověka existovala za proklínaného socialismu nesrovnatelně větší anonymita než dnes, v glorifikované a přitom škrcené demokracii. A to je hodně špatné poznání.

 

Autor: Radomír Dolanský | úterý 3.11.2015 9:02 | karma článku: 36,12 | přečteno: 1250x