- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ti, kdož se zde v diskusi zaklínají tvrzeními o perfektním stavu a ošetřování Slovenské strely, stojící před kopřivnickým muzeem, nechť se podívají na pořad ČT:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/210452801240016/
...jméno J.Sousedíka náležitě zneužít. Natáčeli jsme ve Vsetíně
za okupace v boji za svobodu ČSR lze nalézt v knize Clay Eva volá Londýn... . To byl ten pravý Moravský vlastenec, který obětoval jako mnoho dalších Moravanů svůj
život za vlast. Zatím co dnes kdejaký hnědopr.... ník je pomalu oslavován a stavěny mu pomníky tento vlastenec upadl v zapomenutí jako mnoho dalších bojovníků v době Protektorátu proti nacistickému zlu. Takoví lidé už se díky komunistům a jejích
40 leté ideologiií nerodí a hlavně nejsou k tomu vedeni a vychováváni. Zakázat tuto
pokračovatelku - KSČM a její činnost.
Vypadá to, že některé poznatky předal či schoval pro syna (Jaroslav?), který má deset patentů, ze šedesátých či sedmdesátých let - podává je sám(!), což je při perzekuci dost těžko myslitelné, minimálně by musel mít tzv. spoluautora.
Sám Josef Sousedík do své smrti má 36 patentů + jeden posmrtný (díky spolupracovníkovi Josefu Londinovi - všimněte si, nepřihlásil si to na sebe, podanou příhláškou 25.06.1945, tj. kdy ji byl Sousedík po smrti. Sám pak je autorem či spoluatorem přes 100 vynálezů.
Zde je to ještě lépe popsáno: http://elektrika.cz/data/clanky/stnm001120/view
Všimněte si - připravoval ozbrojené povstání při příchodu fronty!
A konfident gestapa (pak se pravděpodobně ještě mstil dále jako člen KSČ a odbojář) je udal.
Takže to vypadá ještě jinak. Ty patenty nejsou jeho syna - ten se jmenuje Tomáš.
Kdo je a kdo byl Jaroslav Sousedík, jak k těmto patentům přišel a jaký vztah má k Josefu Sousedíkovi, to už je práce pro historika.
Možná by napovědělo, kdo šéfoval továrně, kdo byl dosazen jako její správce, kdo měl zájem Josefa Sousedíka co nejvíce nenávidět a mstít se jeho rodině.
minulého století a buďme rádi, že dnešní lidé se mohou ve velké části světa cítit doma.
to je ale kec, co? Vy jste urcite v te velke casti nebyl a zap. Evropa a Sev. Amerika neni velka cast a v tom zbytku se jako doma citit nebudete, na to zapomente
díky. Ta Slovenská strela ale nevypadá, že by před muzeem trpěla, předtím to bylo daleko horší.
Přesně tak. Je zastřešená, osvícená večer bodovými reflektory, s vyleštěným lakem, určitě i nakonzervovaná a na významném místě v centru Kopřivnice všem na očích.
Že by někde rezavěla zapomenutá a schovaná kdesi ve stodole nebo někde mezi harampádím, jak kontext autora naznačuje, to ani náhodou.
Díky za příspěvek!!!
Ještě by mohl někdo napsat o Jiřím Hejdovi, odsouzeném v monstrprocesu s Miladou Horákovou na doživotí. Hejda napsal parádní paměti "Žil jsem zbytečně", a taky vyšla jeho poezie, kterou vytvořil v komunistickém lágru a kterou si do svého propuštění nemohl zapsat.
Karma!!!!!
ono se na naše vynálezce všeobecně zapomíná i když to byli ve své době pánové celosvětově známí: Křižík, Kolben, List - to jen ti od elektřiny, dnes ta jména nikomu nic neříkají. Smutné. Každý jiný národ ctí a připomíná své slavné, jen u nás se za ně snad stydíme. Škoda. Jen ale drobnou opravu: Hybridní auto udělal u nás už Křižík v r. 1907 společně s firmou LK. Ale jinak Karma.
Omlouvám se. Z mého textu můžete opravdu nabýt dojem, že si J. Sousedík podal patent na hybridní pohon. Nikoliv, podání patentu je myšleno na elektromobil jako takový.
Je to celkem ostuda, že se na takového génia zapomíná. V Brně žije jeho dcera, která se snaží otcovu památku držet při životě, velice příjemná paní. Dokonce si nechala otcovo příjmení.
ale musíte městu přiznat že ulici dříve Fučíkovu přejmenovali na Sousedikovu
Stejně tak SOŠ na Vsetína nese jeho jméno. A pokud vím, město se snaží neustále připomínat tohoto nejslavnějšího rodáka. Problém ale je, že Valaši a Vsetíňané obzvlášť, jsou poněkud divnej národ. Trpí komplexem méněcenosti. Byly doby, kdy byl Vsetín poměrně neznámým městem. Až s příchodem Dadáka do vsetínského hokeje se to výrazně změnilo. Na Vsetín jsem jezdil každý rok na prázdniny. Když se mi někdo zeptal kde to je, tak jsem říkal "Kousek od Rožnova". To znal každý. Stejně jako Valšské Meziříčí. Bylo to hodně zvláštní. Jinak sousedíka jsem pochopitelně znal, neboť Babička MEZu jinak neřekla, stejně tak jsme chodili nakupovat Baťovi, i když nad obchodem byl obří nápis "Obuv".