Josef Sousedík – zapomenutý vynálezce a vlastenec ze Vsetína

Slova Josefa Sousedíka: „Jako bývalý dělník znám těžký život poctivých a svědomitých dělníků. Ale znám také povaleče, kteří na úkor těch prvních se domáhají rovnoprávnosti. Z těch druhých se často rekrutují různí agitátoři a tyto síly se najdou ve všech třídách lidu.“ Kdyby jen Josef Sousedík tušil, jak platná jsou tato jeho slova v České republice roku 2011.

google.cz

Na velmi výhodné nabídky ze Spojených států, Velké Británie nebo Německa, bude-li pracovat pro ně, odpovídal: „Pánové, já jsem Čechoslovák a mou povinností je pracovat pro Československou republiku.“ Slova, za která by si dnes u mnoha Čechů vysloužil posměch.

Josef Sousedík proslul především svými vynálezy v oboru elektrických točivých strojů, přístrojů a elektrické trakce. Proto je dodnes nazýván moravským nebo valašským Edisonem. Široká veřejnost zná z jeho vynálezů především elektromechanický přenos síly podle Sousedíka, který byl použit pro motorový vůz Slovenská strela pro podnik Tatra Kopřivnice v roce 1936. Předběhl jím vývoj o řadu let. Už méně známá je skutečnost, že Josef Sousedík v roce 1927 začal pracovat na elektromobilu, a již tehdy použil hybridní pohon. Jeho vynález byl patentován v třiadvaceti státech. Pohon, který byl teprve před několika lety v sériově vyráběných automobilech novinkou!

Josef Sousedík se narodil 18. prosince 1894 ve Vsetíně - Horním městě v rodině stolaře. Měl šest sourozenců. Nuzné poměry rodiny dovozuje Sousedíkova vzpomínka: „V zimě mohl chodit ven pouze jeden ze sourozenců, protože jsme měli jen jedny boty.“ Proto musel jít po vychození měšťanské školy do učení, jelikož na studia nebyly peníze. Výuční list získal v oboru strojní zámečnictví a elektromontáže. Ale jako samouk se velmi zajímal o elektrotechniku.

Jeho odborný růst přerušila 1. světová válka. Ale i na frontě se stal odborníkem a spolubojovníkům opravoval stovky hodinek. V Itálii byl zraněn a přes různé nemocnice se dostal až do Vsetína, kde se dočkal i konce války. Jako dobrovolník se ihned přihlásil hájit Slovensko proti Maďarům. Prohlašoval, že za náklady vynaložené na 1. světovou válku by každá rodina v Evropě mohla mít vlastní domek se zahrádkou.

V roce 1919 začíná podnikat v domku svých rodičů a později v bývalé pile stavitele Rudolfa Londina ve Vsetíně – Trávníkách. Jedním z prvních úspěšných vynálezů byl asynchronní motor s automatickým spouštěčem v rotoru (s tzv. automatickou fázovou kotvou). Celkem v ČSR Josef Sousedík podal 59 patentových přihlášek, z toho bylo 43 udělených patentů. Mnohé z nich platily i v zahraničí. Další patenty zamýšlel podat až po válce, aby nebyly zneužity nacisty. „To bude můj dar nové republice,“ říkával. Například Sousedíkův vynález k regulaci strojů napájených do statoru se používal až do zavedení výkonové elektroniky (tyristorů), což bylo v Československu cca do 70. let minulého století. V roce 1934 se podnik v době hospodářské krize ocitl na pokraji krachu. Nebyl však zlikvidován a přešel do majetku firmy Ringhoffer – Tatra. Baron Ringhoffer zde Sousedíka ustanovil ředitelem.

V roce 1927 vstoupil Josef Sousedík do vsetínské politiky. Založil Občanskou stranu a po volbách byl zvolen starostou. Stal se rovněž starostou okresu a členem předsednictva Ústředí moravskoslezských měst a okresů. Jeho novátorské myšlenky se však setkávaly s nepochopením, proto v roce 1932 odstupuje z funkce, aby byl vzápětí znovu zvolen. Za jeho starostování Vsetín došel nebývalého rozvoje. Bylo například založeno Masarykovo reálné gymnázium, živnostenská škola, nižší průmyslová škola, postaveny budovy okresního úřadu, soudu, pošty a spořitelny. Nemalé zásluhy měl Josef Sousedík taky na otevření nové vsetínské firmy Zbrojovka, která v 30. letech snížila nezaměstnanost v regionu.

Od počátku 2. světové války je ve spojení s ilegální skupinou Obrana národa. Za svůj vlastenecký projev k dělníkům byl poprvé zatčen gestapem již v prosinci roku 1939. Z vězení jej dostala přímluva barona Rihghoffera. V létě 1940 byl zatčen znovu a pět měsíců vězněn v Sušilových kolejích v Brně. Od května 1944 spolupracoval s velitelem skupiny Clay Eva, kapitánem Bartošem. Tímto kanálem byl napojen na exilovou vládu v Londýně. Dne 15. prosince 1944 byl zatčen gestapem, vyslýchán, mučen a posléze na místě zastřelen. Některé prameny uvádějí, že se tak stalo po potyčce s důstojníkem gestapa.

V prosinci 1945 byl Josef Sousedík prezidentem, Eduardem Benešem, vyznamenán a byl mu udělen československý Válečný kříž, in memoriam. Po roce 1948 se komunisté snažili památku na Josefa Sousedíka vymazat. Kapitalista, který byl vlastenec a odbojář, jim nepasoval do třídního profilu. Sňali pamětní desku z budovy okresního úřadu a rodina byla těžce perzekvována, okradena o dům, dětem bylo znemožněno studovat. Rehabilitován byl teprve po roce 1989.

To, oč se snažili komunisté, vymazat Josefa Sousedíka z historie Vsetína i republiky, se svým způsobem daří do dnešních dnů. Ani dnes není památka Josefa Sousedíka uctívána v míře, jakou by si člověk takových kvalit zasloužil. A to ani v rodném Vsetíně, do jehož historie je nesmazatelně zapsán jako zakladatel dnešní firmy TES Vsetín, s. r. o., natož jako vlastenec a bývalý starosta. Existují teprve mlhavé snahy o zřízení stálé expozice v muzeu ve Vsetíně a navrácení do školní výuky o této velmi výrazné osobnosti města, ale i protifašistického odboje České republiky. Josef Sousedík byl navržen na nejvyšší státní vyznamenání udílené prezidentem republiky ke Dni vzniku samostatného československého státu. Bohužel, dodnes bez povšimnutí. Dokonce unikátní Slovenská strela, jediný dochovaný exponát, reziví před muzeem v Kopřivnici.

Čtěte další zajímavé články:

2012 – konec nebo začátek?

Dík za demokracii, říkají vrahové a násilníci, zloději a podvodníci

Jan Antonín Baťa versus Tomáš Jan Baťa – zavrženec a umělá modla