Například u nás

si zastupitelé stěžují na velký hluk, způsobený vozidly, projíždějícími náměstím. Ale přitom neprotestovali proti tomu, aby se náměstí vydláždilo kočičími hlavami, jakož i další ulice.

Nechal jsem si tedy zaslat expertní posudek od příslušné instituce, která potvrdila, že jízda po dláždění způsobuje hluk až o 5dB vyšší, než po asfaltovém povrchu. Reakce zastupitelů = 0 !

Podobně je tomu se snahou snižovat rychlost vozidel ve městě, např stavbou kruhových křižovatek. Vozy musí řadit na nižší převodový stupeň, stále brzdit a rozjíždět se - takže je více hluku a více zplodin. Ale hlavně, že pomalu.

Úřady málokdy něco řeší,

proto si to lidé musí vyřešit mezi sebou sami, pokud ještě úplně nerezignovali. Pak je to až na nože. Například:

1. Může někdo rámusit v neděli se sekačkou a pilou nebo v panelovém domě vrtat proti vůli sousedů (protože prý jen v neděli má čas)?

2. Může si soused na zahradě pouštět hudbu na plné pecky, aniž by se zajímal, jestli to někomu nevadí?

3. Mohou děti rámusit s pyrotechnikou i o vánocích a ještě několik dnů po Silvestru?

Re: Úřady málokdy něco řeší,

Hmm, tyto příklady, které uvádíte, jsou, bohužel, časté. Je to o ohleduplnosti, která se nám někam vytratila. O schopnosti dohodnout se, což mi někdy připadá, že sousedy přímo baví nedohodnout se. V podstatě jde o triviality, které dřív lidem nemusel nikdo vysvětlovat, že jsou špatné. Dnes jsou schopni se pro právo na bezohlednost soudit. Asi jako například ve školství - drzý fracek šikanující učitele má vždy pravdu. Že by to byla vysněná demokracie?