Iustitia – alegorie spravedlnosti se zavázanýma očima, aby nečinila rozdílu mezi obžalovanými, s váhami jako symbol rovnosti a mečem, aby měla prostředky svá rozhodnutí prosadit a vymáhat. V České republice se právo a spravedlnost stalo pouhým přáním nefungujícího systému.
Ve stovkách, ale spíše tisících případů to prozatím vypadá tak, že si soudci vydupali svou nezávislost proto, aby mohli překrucovat již tak pokřivený paragraf podle svých osobních pocitů. Důkazů máme neustále kolem sebe dostatek. Od těch zcela „obyčejných“ lidiček, kde se nám na hlavu postavených soudních rozhodnutí dostává nepřeberné množství v publicistických pořadech televizí i jako „neuvěřitelné se stalo skutkem“ v tištěných médiích, tak o nadlidech z byznysu a politiky, pro které platí jiný výklad práva a spravedlnosti. To je současná Česká republika.
Naprosto oprávněné bylo upozornění soudcům na jejich nekvalitní práci, ať už záměrně nekvalitní, což není v českém soudnictví žádná výjimka, nebo naprostou neschopností soudce. Ovšem způsob upozornění (článek č. 2 amnestie), přesto, že ústavně, a tedy i zákonně, v pořádku, kdy končí kauzy podvodných gangů a je jim vracen nakradený majetek, to je opravdu velmi zvláštní výklad demokracie.
A stát (chápej politici), jako ubohou almužnu velkomyslně předhodí poškozeným veledar - nemusí platit soudní poplatky.
Tímto jednoznačně národu sděluje: Když už v České republice neexistuje možnost spravedlivého dovolání, tak alespoň tady, malý úplateček, abyste si nemysleli, že neexistuje spravedlnost.
Soudit kauzy více než osm let je opravdu ostudná vizitka českého soudnictví (jedná se přibližně o 1 760 pracovních dnů za osm let!). Mnohem větší ostudou však je, že cizí státy soudně řeší podvodné praktiky českých politiků a podnikavých mafiánů, většinou přátel těchto politiků, zatímco nám v Parlamentu nebo ve Strakově akademii pějí píseň dokola o právním státu. U nás se mezitím výše zmíněné kauzy zastavují jako bezdůvodné.
Jestliže může těžce pracující občan České republiky přijít o existenci pouze kvůli chybě soudce a nedomůže se nápravy ani po dokázání své neviny, tak každý, kdo tvrdí, že žijeme v právním státě, vědomě a záměrně LŽE!
To dokazuje případ farmáře Ondřeje Podstavka, v jehož případě soudce Jiří Fuks mladší přes nesmyslný výpočet váhy šesti býků (oficiálně necelých 1 500 kg, po chybě soudu 15 000 kg) uvalil na farmáře Podstavka bez přemýšlení exekuci. Farmář zaplatil 10x vyšší cenu a je na mizině. Tuto zhovadilost řešil dokonce až Nejvyšší soud a i ten odmítl dovolání proti exekuci. Přesto, že, jak trefně poznamenala Česká televize, převzal šest býků a vrátil šest slonic!
Pokud nezvládá v České republice kupecké počty žádný z nižších soudů nežli ten nejvyšší, a pokud i Nejvyšší soud zamítne prosazování spravedlnosti, nemají soudci ani to nejmenší právo být zákonem jakkoliv zvýhodňováni ve své nedotknutelnosti.
Spravedlnost jako taková vychází ze čtyř základních principů. Podívejme se, jak fungují v České republice. Naprosto nefunkční je základní rovnost před zákonem, kdy to vypadá, že kdo krade víc, dostane méně. U přiměřenosti trestů to samé. Spravedlivé rozdělení břemen? Když za tisícovku přijdete o vybavení bytu a politickým podvodníkům zůstávají milionové majetky a možnost splácet? Velmi těžce a pomalu u některých případů začíná fungovat stejné rozhodování, ale stále jsme svědky zcela opačných rozhodnutí u stejné věci:
1) Rovné zacházení se všemi – spravedlnost jako rovnost před zákonem – NEFUNGUJE
2) Přiměřené tresty a odměny – retributivní spravedlnost – NEFUNGUJE
3) Spravedlivé rozdělení požitků i břemen – distributivní spravedlnost – NEFUNGUJE
4) Rozhodovat stejné případy stejně – procesní spravedlnost – NEFUNGUJE
Takže až zase uslyšíte politiky omílat věty o právním státu a požadavky soudní stolice, jak velmi potřebují nezávislost, aby mohli spravedlivě rozhodovat, vzpomeňte si na spravedlnost navracení majetků zlodějům a okrádání pracujících lidí ve jménu spravedlnosti.
Nabízím k přečtení i další články:
Nemáte horkost, pane prezidente?
Po volbách bude ráj zleva i zprava
Kde jsou ty úspory, Jaromíre Drábku?
