Česká republika podporovatelem studené války 2

Po pětadvaceti letech se česká politika v mnohém dostala do výchozího bodu. Již mnohokrát jsme dokázali, že pokřik z listopadových demonstrací Nejsme jako oni je pouze lež jedněch a zbožné přání druhých.

Rozhodnutím o zákazu průjezdu Nočních vlků začala naše republika evokovat komunistická prohlášení z období studené války. Samozřejmě, vnější prohlášení zmiňují formální nedostatky žádosti. Nad slunce jasný politický podtext by však tentokrát pochopil i myšlenkový lenochod. Pokud by se motorkáři rozhodli jet na dovolenou, nepadla by o akci v médiích ani zmínka. Ale když chtějí oslavit vítězství Velké vlastenecké války, jedná se samozřejmě o provokaci. Jedině hlupák může spojovat poctu padlým se současnou politikou. Jak je vidět, hlupáků jsou především v postkomunistických zemích pořád přehršle.

Prohlášení českých politiků nás vrací zpět do doby uctívání Sovětského svazu. Což je vlastně pochopitelné. Po pětadvaceti letech už neskrýváme, že jsme si našli jinou modlu – Spojené státy. Takže se vlastně nic nezměnilo, jen ten český kabát se obdivuhodně rychle přizpůsobil.

Trapnost celého politického postoje vyniká o to víc, že následuje jen pár týdnů po celonárodně, médii i politiky, oslavovaném průjezdu americké posádky skrz české území. Naši vůdci se v každé druhé větě holedbají právním státem na demokratických principech, kterým není rovno, a pokrytecky vymýšlejí zástupné důvody, proč nepovolit jízdu na oslavu vítězství Rudé armády.

Podobnost s jednáním komunistických pohlavárů je nepopiratelná. Stejně jako se komunisté snažili umlčet historickou pravdu, že západní Čechy osvobodila americká armáda, se dnes snaží média navodit atmosféru, jako by zásluhy Rudé armády na osvobození většiny československého území byly pouze okrajové. Přitom nikdo nevzpomíná, že původní demarkační linie schválená na Jaltské konferenci, tedy za společného souhlasu USA, Sovětského svazu a Velké Británie, měla kopírovat hranice České republiky! Teprve po dohodě mezi A. I. Antonovem a D. D. Eisenhowerem došlo k posunutí na linii Kraslice – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.

A tak se davy rozplývaly nad spojeneckými vojsky, které projížděly u česko-polské hranice místy, kde zrovna historicky v té době již probíhala Ostravská operace. O této skutečnosti v době průjezdu samozřejmě nepadla ani zmínka. Což je o to ubožejší, že vlastně dnešní rádoby demokratičtí čeští politici na oltář podlézavosti položili i památku na české vojáky 1. čs. armádního sboru, kteří se operace rovněž účastnili.

Jak nás hojně média po roce 1990 zásobovala důkazy o pozměňování historie komunistickým režimem, můžou obdobnou akci rozjet v duchu demokratických historických lží. Zlehčování výsledků 2. světové války začíná být žádaným politickým artiklem. Imbecilní přepočítávání Rudé armády na Ukrajince a ostatní toho budiž důkazem. Paradoxně se tak uzavřel kruh a ČR, která listopadem 1989 přispěla k ukončení studené války, dnes podporuje studenou válku 2.