Už dvacet let...

...nám lijí do hlavy "čecháčkovství" a "malého českého člověka," oblbují nás ideály multikulturalismu, z vlastenectví udělali sprosté slovo a donekonečna omílají, jaký jsme to póvl světa. Toto je výsledek.

-

Své dělá i cíleně pěstovaný odpor k povinnostem. Protože vlast, tak jako jakýkoliv jiný nemovitý majetek, to je *především* povinnost. Vlast je půda, kterou naši předkové obdělávali, a krev, kterou za ni (a na ní) prolili. Vlast je naše povinnost k předkům a potomkům: povinnost obdělat půdu a prolít za ni krev, pokud to bude nezbytné. To bylo ještě před sto lety jasné každému sedlákovi.

Schválně, kdo dneska stojí o takovou povinnost? Nehlaste se všichni...

Jestli to nebude tou hymnou

Kde domov můj?

Bohuzel,

mate pravdu. Vite, je to ve spoustu lidi od narozeni, musi to tak byt, jinak to neni mozne. A ze sve(nasich) zkusenosti vam muzu napsat, ze takovyto lide byli vzdycky, at to bylo za prvni republiky nebo za nemecke okupace, nebo za komunistu. A rekl bych, ze ted je to jeste mozna horsi. Kdysi davno jsem se potkal v cizine s jednema, byvali komunisti a sotva prekrocili hranice, tak nadavky na vsechno co bylo ceske, ceske lidi bez vyjimky, vyrobky, prace, umeni, atd. to vse najednou bylo snad nejhorsi na svete a jejich deti, ty jsou jako rodice, zadny vztah k Cesku a kdyz, tak jen nadavky a kydani stokrat napsanych popularnich vymyslu bez znalosti praveho stavu veci.