Jeden si říká pivní, druhý gastronomický. Řeč je o Českém pivním festivalu a o Prague Food Festivalu. Jeden jsme si užili, z druhého jsme utekli. Aneb jak to dopadne, když organizátoři nejsou připravení.
Minulý týden jsme s manželem navštívili Český pivní festival v Letňanech. Nejsme žádní velcí pivaři, ale byli jsme zvědaví, co taková akce vlastně nabízí. Vstupné nebylo žádné, platilo se pouze za objednané jídlo a nápoje. Všude bylo spousta prostoru, takže ani rodiče s kočárky, ani invalidé neměli vážnější problém. Vstupy do stanů sice nebyly bezbariérové, ale po cestách se dalo chodit i jezdit volně a s trochou pomoci by se vozíčkář do stanů dostal. Kapacita míst byla dostatečná, o doprovodný program bylo také poměrně dobře postaráno. Sice bylo nádherné počasí, ale kdyby bývalo začalo pršet, nic by se nestalo. Kvalitní stany by to zvládly a bylo jasné, že tahle akce se nenechá jen tak něčím zaskočit.
Dnes jsme navštívili Prague Food Festival a byli jsme hodně zklamaní. Pravda, počasí akci nepřálo a déšť na náladě nepřidal. Nemuselo to ale být tak nepříjemné, kdyby organizátoři byli na špatné počasí připraveni. Použité stany jsou ty nejlevnější a chrání jen proti slunci. Střechy nejsou schopné unést více vody a tak bylo zcela běžné, že jednou za čas někoho pokropila pořádná sprška. To když to střecha už nevydržela a voda nečekaně našla cestu na zem. Organizátoři sice velmi nepříjemně a arogantně návštěvníkům sdělují, že jestli se jim to nelíbí, nemají chodit na „outdoorové“ akce, ale to není ani omluva, ani argument. Na jedné straně nejlepší šéfkuchaři nabízejí ty nejúžasnější delikatesy (a jídlo opravdu bylo vynikající), na druhé straně je návštěvník pojídá jako nějaký chudák v bufetu na „stojáka“, tedy v bufetu poslední kategorie a ještě mu při tom teče za krk. To opravdu neladí dohromady. Krásné, lahodné jídlo vyžaduje také určitou kulturu konzumace. Nejprve si však vystojíte dlouhou frontu na zvolené jídlo, pak horko těžko hledáte volné místo u nějakého stolku. Nakonec svou delikatesu pojídáte někde v ústraní, kde jste našli místo a kde do vás každou chvíli někdo strká, protože davy neustále proudí kolem vás tam i zpět. Takto si svátek gastronomie opravdu nepředstavuji.
Vybraná lokalita v okolí Karlova mostu a na nábřeží, je krásná. O tom opravdu není pochyb. Nedovedu však pochopit, jak mohli organizátoři navrhnout trasu takovým šíleným způsobem. Na mnoha místech jsou velmi úzké cesty (1m maximálně) a lidé jimi proudí ve všech směrech. Kočárek nebo invalida je na tom velmi špatně a my jsme průchod do další části vzdali, protože protlačit se davem bylo o nervy. Kdyby bývalo bylo pěkné počasí a přišlo více lidí, vůbec si to neumím představit. Troufám si tvrdit, že by akce byla životu nebezpečná a k ušlapání by moc nechybělo. Docela by mě zajímalo, jestli platí pro pořádání veřejných akcí nějaké bezpečnostní předpisy a jaké. Jen pro zajímavost – před vchodem do oploceného areálu parkovala sanitka. Kdyby se ale něco stalo návštěvníkovi v těch částech, které jsou zúžené nebo hůř přístupné, sanitní vůz by se k němu nedostal vůbec a lékař by se musel prodírat pořádným davem. Stačilo přitom tak málo. Trasu lépe promyslet, dohlédnout na to, aby nedocházelo na určitých místech k tak velkému zúžení přístupových cest a hlavně, stanovit také směr prohlídky a degustace. Tak by bylo zajištěno, že by davy neproudily vzájemně proti sobě a menší prostor by se tak dal lépe zvládnout.
Nápad pořádat Prague Food Festival na nějakém hezkém místě v Praze, je skvělý. Zasloužil by si ale mnohem lepší organizaci. Momentální stav dobrému nápadu škodí. Jídlo přitom bylo opravdu velmi lahodné, pokud jste tedy dokázali vystát půlhodinovou frontu u stánků. Za pochvalu stojí možnost omýt si u mobilních vodovodů ruce i příbor. Stejně tak umělohmotný příbor byl poměrně kvalitní a díky stříbrné barvě nepůsobil neesteticky.
Pozorně jsem sledovala dění kolem sebe a lidí, kteří z akce utíkali, bylo opravdu hodně. Dokonce ani nevypotřebovali své grandy, tedy platidla, která byla součástí vstupenky (10 grandů ke každé vstupence) a nabízeli je k prodeji právě příchozím návštěvníkům. Ti, co čerstvě přicházeli, ještě totiž netušili, co je čeká a třásli se na to, jak ochutnají všechno možné. A protože na grandy se u budek s označením „banka“ stály dlouhé fronty, příchozí nadšeně nabídnuté grandy kupovali. Zmíněných 10 grandů vám totiž dlouho nevystačí, pokud opravdu chcete něco pořádně ochutnat. V takovém případě je vhodné počítat s útratou 800 až 1000Kč na osobu. Jedna slušnější ochutnávka totiž stojí kolem 5 – 6 grandů. Jakmile vyčerpáte ty, které jsou součástí vstupenky, můžete si samozřejmě zakoupit další, a to po deseti kusech za 250Kč (tedy grand za 25Kč).
Pivaři s manželem nejsme, gurmáni ano. Přesto jsme si Český pivní festival užili mnohem lépe. Nikdo do nás neustále nestrkal, nikdo nám nerušil požitek z ochutnávek. Organizátoři argumentují tím, že vstupné je pouhých 100Kč a tudíž nač si vlastně návštěvníci stěžují? Vzhledem k tomu, že za jídlo i pití se u stánků platí, nemuselo by být vstupné žádné – tak jako na pivním festivalu. Ale budiž, chápu, že pronájem lokality v centru něco stojí. Pak bych ale uvítala vyšší vstupné a na oplátku i vyšší komfort a bezpečnost pro účastníky. Je přeci známé, kolik lidí se akce zúčastnilo před dvěma lety a kolik v loňském roce na Žofíně. Není to první akce tohoto druhu. Organizátoři si mohli velmi snadno udělat odhad letošní účasti a zaměřit se na to, jestli zvolená lokalita a přístupové cesty to množství lidí pojmou. Na tom přeci není nic složitého a dá se to dopředu ošetřit. Zřejmě na to ale nikdo nemyslel.
Pokud se tedy v neděli na PFF vypravíte, připravte se na dlouhé fronty a málo místa. Kočárky a děti raději neberte s sebou. Chodíte-li o berlích, pak se připravte na těžkosti, a pokud jste vozíčkář, raději zůstaňte doma. S námi se tu nepočítá. Vydržíte-li všechny zmíněné mínusy, můžete ochutnat skvělá jídla. Otázka je, jestli to za těchto podmínek stojí za to….
