Zrození živnostníka ve Velké Británii.

Právě jsem dospal další bujarou oslavu první, úspěšně dokončené a hlavně zaplacené zakázky. Zakázky, kterou jsem dělal jako self-employed ... tedy živnostník v Británii. Možná jsme měl jen blbý štěstí, možná jen pitomá shoda náhod. Další týdny a měsíce (roky?) ukážou, jestli jsem neudělal velkou chybu.

S podnikáním je to v mým případě asi tak: Vyzkoušel jsem si to v ČR a děkuju nechci. V mým oboru je lepší se nechat zaměstnat u nějaký středně+ velký společnosti a dostali bychom se na lepší příjem, navíc placená dovolená, nemocenská, stabilní příjem atd.


I proto by mě nikdy nenapadlo, že bych začal podnikat v Británii. Já původně přijel kvůli "lásce". Věci se už prostě seběhli, jak se seběhli a já jsem dokončil první businessek.


V mým oboru je nejhorší, že občas uděláte kšeft a můžete si koupit půlku Londýna, jenže pak můžete také párkrát nemít na nájem.


Zatím, páčto jsem udělal teprve první náhodnej obchod, se snažím ještě chodit k Simonovi do práce, ale protože jsem dostal zaplaceno od mého prvního zákazníka ... jsem línej jaxvině. Demotivovanej. Ztráta motivace ... dřít se někde ponocích podivnejma úkolama za průměrně 50 liber/směnu ... žádný velký ocenění v tomhle předraženým městě. MŮj první zákazník mi zaplatil tolik, kolik mi velectěný SImon George dá za měsíc otročiny. Jo,jsem omámen krátkodobým finančním dostatkem. Pokud přestanu chodit k Simonovy do práce ... vím, že přijdou dny, kdy nebudu mít na mlíko. Nějak ve svý raubířský duši přesto cítím, že fakt asi zkusím podnikat. V Británii. Uf!


Pan V., díky svým velmi solidním příjmům, zná mnoho lidí, co také mají peníze. A pár z nich chce mít obdobně futuristické domy/firmy, jako má pan V.. Domy/firmy s "palubním počítačem". Klimatizace, hlídání stavu zásob, speciální osvětlení, větrání, zamykání a samozřejmě sledování (mikrokamerami) z jednoho pointu. Z místa, které může, ale nemusí vypadat jako počítač.


Jedním z takových byl i Číňan. MŮj první zákazník. Nejen pro jeho etnickou příslušnost k mandarínům jsem poprosil o pomoc Mirandu Ching.



Stalo se někdy koncem ledna 2k8:


me: "Ten film, na kterej jsme spolu dívali je na motivy Raye Bradburyho. To je ten sci-fi autor, co napsal třeba Marťanskou kroniku..."

Miranda: "Nějakej chytrej, eh? Byl to prostě dobrej film, nic víc."

A pak, že je čínské myšlení nějak zvlášť komplikované.


Vyrazili jsme k Číňanovi do firmy. Provozuje mini-cab office ... což je velmi specifická konkurence pro regulované londýnské (černé) taxíky. Miranda mistrně předstírala moji asistentku a během necelých 4 hodin práce jsme měli hotovo. Je fakt, že jsme museli předtím 2-3 hodiny nakupovat některé vybavení, ale velice jsem si tu "dřinu" užil. Číňan měl pár jasných požadavků na výsledný "produkt"... a nakonec byl s naší prací spokojen. Zaplatil. Hotově, přirozeně.



Začal jsem kalit, tak jako by byl neustálý víkend. Buď spím, nebo někde s někým hulím, nebo ještě něco horšího. Občas kalím i sám, protože ostatní musejí pracovat. Takový přístup nevěstí nic dobrého.

DODATEK
self employed - živnostník


council - rada, obdoba obvodního úřadu ... je to hlavně místo, které má výrazné regulační pravomoci vůči podnikatelské činosti.

financial district - místo, kde počítají daň


HOUGHT