Dotaz

Ahoj, u článku "It's OK to be GAY* " není diskuse, proto se prám zde. Existují nějaké internetové stránky pro českovietnamské "kluky na kluky"?

Virtuální život

Ani nevíš jak mi ten článek říká z duše.Můj viruální život...

Hehe,

jak tak koukám na Vaši fotku, ani Stefanovi nedivím

Nemám neznám neumim

Profil na FB nemám a vůbec nemám pocit, že by mi něco unikalo...A čím dál víc jsem přesvědčen, že ho tam ani mít nikdy nebudu.

Re: Nemám neznám neumim

Tedy, nikdy neříkej nikdy....

Koukám, Lenítko,

žes' nám fest zestárla . Ale i tak jsi pořád pěkná (doufám, že mě Lenka zase neokřikne)

A ta závislost, ta se žel týká nejen všech mladých, ale i těch mnohem starších.

Re: Koukám, Lenítko,

Jaký zestárla! Vyrostla a je to kus baby!

Dóóbrý no..

Divné, že já jsem na fb nezačala být závislá, nikdy nepíšu status a nedávám fotky. Trošku nechápu, jak tam hned každej musí psát, jak je šťastnej, hrozně smutnej, nebo je děsně unavenej a jde zrovna spát.

Jinak o těch internetových "hanbatých" návrzích už jsme se bavily, že? Dodnes mě děsí, jak mi jeden Ital navrhl, ať mu dělám na týden v Itálii společnost, nebo jak jsem dostala nabídku dělat k***u  přes webovou kameru.

Re: Dóóbrý no..

Leni.hele..jsi machr!

Smekám..

a zvykám si, že češky mají šikmé oči ( občas ) . Taky na schizofrenii : Conflict Vietnam je má oblíbená hra.

k zamyšlení

sport a další záliby jsou taky žrout času, .. možná něčím opravdovější, ale co je opravdové?, .. všechno, co známe, je v naší hlavě

článek pěkný, karma

Re: k zamyšlení

Ano ano. Co je to vlastně žrout času? Žroutem času může být označeno naprosto cokoliv. HLavní je, jestli se při tom "žraní času" cítí člověk nějak naplňován. Pakliže jen vyprazdňován, pak je opravdu nejlepší zaměřit to žraní času na něco jiného...Ale ten čas to bude stejně žrát. Protože s časem se stejně nedá dělat nic jiného.

Co na to říct

Co na to říct, "Get some life..."

Re: Co na to říct

That's "get a life".....

Je to moc pěkný článek,

a jestli je upřímný a pravdivý, tak je mi vás slečno líto. Já jsem ve třinácti přišel za školy domů, udělal úkoly, hodil tašku do kouta a běžel ven. Žádnej net nebyl a s kamarádama jsme se museli domluvit ve škole v kolik a kde se sejdeme, mobily nebyly a muselo to platit..... Když bylo ošklivo, četli jsme si doma, knížky si půjčovali a pak se o nich bavili.... Nebyli jsme zahlcení pořady na 200 televizních kanálech, měli čisté hlavy a možné jsme byli šťastnější než děti dneska. Snažím se vést i vlastní děti ke sportu a aktivtě a podobné články třeba otevřou oči i dalším rodičům. Díky za to a dávám karmu.

Re: Je to moc pěkný článek,

hezký den....díky za příspěvěk,vězte že i mně ten můj přístup nikterak netěší...

s dětmi držím palce:)