Kolikátého je dnes

bývá moje každodenní otázka pro několikačlenné publikum mužů a žen v seniorském věku. Dny se tady sobě podobají jako vejce vejci. Vyzývavá nápověda na nástěnce je všem na očích. Přesto moje „třída“ tápe a přemýšlet je trápení.

Většinou se neví nic konkrétního. Vzápětí zazáří jedinec se zjištěním roku 1914, který uvádí jako současný letopočet a k tomu slavný Švejkův výrok „Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová!“

Obávám se, že takové legraci nerozumím, ale na tom nesejde, neboť je to pacientova pravda a on při ní zůstává. Netřeba mu vysvětlovat, že svět je už mnohem dál, je třeba se jen o takové pravdě zmínit a nepodsouvat ji. Rušila by. Dost možná, že to dnešní datum ví přesně. Mnozí spolupacienti se jen potutelně usmívají. Ještě jednou na závěr se zeptám na dnešní datum. Někteří vědí, jiní očima kloužou po nápovědě na nástěnce a někteří nechají na druhých, ať se snaží za ně. Se správnou odpovědí pak spěchají jako ozvěna.

Sedící pacientka v křesle se ptá, proč se tak dlouho čeká. Jsem ještě na začátku své terapeutické práce a její odpověď na mou zřejmě nelogickou otázku „Na co?“ ji rozezlí.

„No přece na vlak! Jsme na nádraží, ne?“

Tápu v mysli po poctivé odpovědi, když tu mi přispěchají na pomoc nejbližší pacientky.

„Nechte ji bejt, vona je cvok, furt jen čeká na vlak.“

Začínám se trápit myšlenkou, že nepomáhám, že to neumím, že to nezvládám. Mé pochybnosti o sobě samé se hromadí. Naštěstí mám doma zázemí plné pochopení, a tak se mohu vypovídat. Využívám toho vrchovatě. Den co den po práci mluvím o své práci. Vždycky někdo z mé rodiny naslouchá, pofouká moje pochybnosti a řekne: „Jsi dobrá, já bych to dělat nemohl, já bych to dělat nemohla,“ a já druhý den, plná očekávání a elánu, vcházím do zamčených prostor a po kapsách mám novinky o světě za zavřenými dveřmi. Chtějí k němu, aspoň někteří z nich, patřit a ptají se po něm. Po světě za zavřenými dveřmi, ve kterém mnozí z nich už jenom bloudí.

„Já tu na vás čekám, vy jediná mi můžete pomoct, než to zapomenu,“ sděluje mi naléhavě jinak ostýchavý pacient. „Řekněte mojí mamince, ať za mnou přijde, řekněte to mojí mamince,“ opakuje skoro zoufale a nejspíš myslí manželku. Hned na to se ozve téměř jako děcko s neskrývaným pláčem. Trochu ho upokojí moje nabídka k procházce. Počasí láká ven, a já lákám svoje svěřence. Být u toho, když se probouzí dubnová příroda… Neodolají. Jaro je tu.

Venku se rozzáří a vší silou se drží na nohou, aby je unesly při jejich dětinské radosti z náhlé svobody. Někomu se daří, někdo zesláblý ztrácí rovnováhu, jiný se trmácí v křoví. Náhle nejsme pohromadě a já zkouším nalézt svůj klid a současně svoje ovečky. Díkybohu sami se po chvíli ozývají. Až na jednoho. Slyším jeho brumlání, jeho trpělivé škemrání o pomoc, ale ať se snažím sebevíc, vyprošťovací manévr se nedaří ani se spoluúčastí dvou dalších pacientů. Šípková růže nám brání v jakékoli pomoci, její trny chrání svoje teritorium. Pacient pomocníci to vzdávají. Zůstávám sama. Jak ho osvobodit, ptám se v duchu zoufale, a jak se tam vlastně proklestil? Sama takovou šanci nevidím. Mít tak kouzelný prsten, napadá mě v té tísni, ale žádné kouzlo se nekoná. Je to jenom na mně. Ze šrámů od trní mi teče krev, ale to já vůbec nevnímám. Přece musím nad takovou přírodní nehorázností zvítězit a toho milého pacienta vysvobodit! Zavřu oči, zatnu zuby a vítězoslavně držím trní nad hlavou. Utvoří se loubí a zmatený pacient vychází z šípkového vězení. Pro jistotu mu podám ruku a on šťastně hlesne: „Paní učitelko, mám vás moc rád.“ Bývám vždycky zaskočena láskyplným vyznáním pacientů skoro až k rozpakům a pokaždé se ve mně usídlí pokora a jsou všichni se mnou víc a já s nimi stejně tak.

Mou nedávnou nespokojenost s neukočírovanou odpovědí na příjezd vlaku zažene drobný věčně hladový stařík sdělením, že spěchá na tramvaj, jede do Nuslí, ale předtím by si dal bůček a k tomu pivko. Jeho slova vyslechnu s úsměvem, na víc se neptám. Po chvíli mi šeptem a se šťastným úsměvem sdělí, že tady vojákuje a za dveřmi je vojenská správa, kam se potřebuje dostat.

„Vojenská správa už má dnes zavřeno,“ řekne vážným hlasem a jakoby samozřejmě má kolemjdoucí kolegyně. Začínám chápat. Jejich svět je třeba brát jako reálný. Stejně tak svérázné odpovědi, když se ptám na dnešní datum nebo na to, kde jsme. I v USA i Mexiko se změní Česko, ačkoli v nich tázaný pacient nikdy nebyl.

Budeme-li brát některé děje života se smířlivým nadhledem, jistě dáme za pravdu myšlence moudrého Menandra. „Nežijeme, jak chceme, ale jak umíme.“ V moudrech moudrých jsem ještě našla povzbudivá slova  E. M. Remarqua a ráda se s vámi o ně podělím. „Život neměl v úmyslu udělat nás dokonalými. Kdo je dokonalý, patří do muzea.“ A to je dobré vědět.

Autor: Hana Dneboská | pondělí 21.9.2020 7:00 | karma článku: 14,02 | přečteno: 355x

Další články autora

Hana Dneboská

Zázraky se dějí

Přihořívá, přihořívá, hoří, volalo radostně dítě a tleskalo nadšením. Pocit převahy nad dospělými byl nepřehlédnutelný.

17.3.2025 v 7:00 | Karma: 10,11 | Přečteno: 142x | Diskuse | Společnost

Hana Dneboská

Vrah je na svobodě

Poznala jsem ho, říká moje kolegyně. I po těch letech, co si trest odseděl. Jak by ne, vždyť to byl můj soused.

13.1.2025 v 7:00 | Karma: 10,61 | Přečteno: 445x | Diskuse | Společnost

Hana Dneboská

Drážďanská odysea

svědčí o prožitku v jednom adventním dni na německém území. K obzvlášť dramatickému posunu dojde se stmíváním. Předehra na českém území však jako by napověděla.

16.12.2024 v 7:00 | Karma: 9,69 | Přečteno: 232x | Diskuse | Společnost

Hana Dneboská

Hlas lidu

se ozýval v nemocniční čekárně. Pacienti se chtěli svěřovat, dozvídat a potvrzovat si svoje poznatky. Jak jinak, když jsou mezi svými. A bylo z čeho vybírat.

11.11.2024 v 7:00 | Karma: 10,97 | Přečteno: 316x | Diskuse | Společnost

Hana Dneboská

Není starosta jako starosta

Ten, o kterém se dočtete, je prazvláštní typ. S gustem pošťuchuje občany s mistrovskou dovedností. Z mnoha „škádlení“ alespoň tři.

23.9.2024 v 7:00 | Karma: 11,87 | Přečteno: 318x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout

22. dubna 2025  14:52

Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...

Americká letadlová loď uhýbala palbě, při manévru utopila stíhačku za miliardu

29. dubna 2025  9:31

Posádka americké letadlové lodi USS Harry S. Truman, která operuje nedaleko pobřeží Jemenu, si...

Šedesátiletý řidič chtěl poradit, pak školačku znásilnil. Hrozí mu až 12 let

30. dubna 2025  8:30

Starší muž loni v září nalákal do svého auta nezletilou dívku, odvezl ji na odlehlé místo,...

Májové svátky zamíchají otevírací dobou. Kde nakoupíte a kde bude zavřeno

30. dubna 2025  7:30

Otevírací doba v obchodech během květnových svátků se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s...

Nemocem z povolání vládne covid. Prvnímu Čechovi uznali poničenou bederní páteř

30. dubna 2025  7:16

Silničáři, skladníci, zdravotníci... Dlouhé roky zvedají v práci těžká břemena, až si těžce poškodí...

Pákistán má informace, že Indie během dne vojensky zaútočí. OSN vyzývá ke smíru

30. dubna 2025  7:06

Pákistán má důvěryhodné informace, že indická armáda provede během 24 až 36 hodin vojenský úder....

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace
Záchranář / Záchranářka pro VZ Tachov

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, příspěvková organizace
Plzeňský kraj

  • Počet článků 109
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 318x
V pracovním čase nahlížím do osobních příběhů pacientů. Mám takové zaměstnání. Jsem terapeutka. Dozvídám se o komplikovaných vztazích mezi lidmi. Nechci už o nich vědět sama. Proto jsem se rozhodla vstoupit na tyto stránky.

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.