Kočičí odcházení

Narodila se před dvaceti lety. Když jsme k sobě přilnuly, bylo jí osm. Já v té době ukončovala nelehkou minulost.

Můj ex, v té době ještě přítel, měl dvě kočky. S jednou z nich, bezejmennou, zacházel drsně. I to byl jeden z důvodů mého adieu. Odešly jsme spolu a své společnici jsem dala jméno Sidonka. Téměř všude mě doprovázela. Odcházela se mnou i na nákupy, aspoň na půl cesty. Upnuly jsme se na sebe. Slyším ze svého okolí, že moje péče o ni byla výjimečná. Snad, ale já v ní našla spřízněnou duši, která mě doprovázela dvanáctiletým úsekem mé cesty. Když z domu občas vyběhla, bylo její odcházení s návratem. Začátkem července se ale změnilo v definitivní.

S pomocí laskavé péče známé veterinářky jsme oddálily její umírání o rok a půl. Nebylo to úplně nesnadné. Sidonka překypovala vitalitou a velkou porcí hladu. Přesto, že jsme se snažily ze všech sil, začala se pomalu ztrácet před očima.

I v mé nové rodině se stala právoplatným členem domácnosti. Svou lásku přenesla i na mého muže a malou dceru. Náklonnost byla vzájemná a noční rituál pravidelný. Při krmení dcery se krmila i Sidonka, která čekala pod postýlkou. Ve svůj poslední den podstoupila neuvěřitelný výkon. Aby nebyla v umírání sama, přiblížila se k nám do prvního patra namáhavým výstupem a ulehla. Bez bolesti, klidná.

Veterinářka potvrdila její odcházení. Vyčerpané srdíčko, váha ne víc jak kilo. Sidonka dostala poslední injekci. K eutanazii jsem přizvala rodinu. Nechtěla jsem u ní být sama. Smutná chvíle loučení… Vezla jsem její zvadlé tělíčko vedle sebe na sedadle. Pro slzy jsem neviděla, cesta do krematoria zvířat se zdála nekonečná. Poslední věci zvířete mohou být jako poslední věci člověka s důstojným odcházením. Malá urnička je mou trvalou připomínkou našeho velkého přátelství.

Můj známý, muž ostrého ražení, v minulosti policista, prožil podobný vztah s jorkšírem. Všude ho doprovázel. Po jeho odchodu se za slzy nestydí. Teď už si tam nahoře spolu hrají, překvapil mě cituplnou větou.

Jak si vysvětlit, že jsou mezi námi, lidmi je nazývat není na místě, ti, co zvířatům ubližují, a ubližují tak i nám lidem?