Ucho se utrhlo: Vajíčka jsou bumerangem násilí z Czechteku 2005

Vajíčka v rukou studentů, tradiční to nástroj vyjádření vyhraněného politického nesouhlasu, nejsou projevem násilí a nemířila proti ČSSD. Mířila na Jiřího Paroubka, který místo aby se zamyslel proč, opět hledá spiknutí. Bumerang násilí vyhodil na Czechteku 2005, teď se mu jen vrátil. A může být rád, že to byla vajíčka.

Obuškem to bolelo vícMichal Ružieka, MF DNES Jiří Paroubek v dnešním článku na iDNES.cz tvrdí, že za vajíčkovou smršť může nálada nenávisti. A já s ním musím souhlasit. Ano, je to tak, v mladých lidech je nahromaděno obrovské množství zlosti a pohrdání vůči Jiřímu Paroubkovi. Vůči člověku, který nařídil a schvaloval brutální zásah na zcela legálním Czechteku 2005. Vůči člověku, který o nás říká, že jsme drogami posilnění narušitelé životního prostředí a šiřitelé žloutenky či AIDS. Vůči člověku, který by ty, kteří se mu nelíbí, naložil do autobusů a vyvezl za hranice.

Odpověď na brutální zákrok na Czechteku 2005 byla okamžitá. Do ulic ještě ten samý den vyrazily stovky lidí, o den později to již byly tisíce. Demonstrace trvaly několik týdnů a měly masovou podporu nejen mladých lidí. Odpovědí Jiřího Paroubka, tehdejšího premiéra a člověka, který zákrok zcela veřejně inicioval a vyzýval k jeho co největší tvrdosti, byla jen  arogance a školácké zapírání. Desetitisíce lidí napříč republikou se nikdy nedočakli odpovědi, natož omluvy a to ani ve chvíli, kdy vyšetřování jasně prokázalo, že festival byl zcela legální a zákrok zcela neadekvátní.

Tehdejší Paroubkovo zneužití policie, následné zametení aféry pod koberec a naprostá neschopnost přiznat chybu a omluvit se, vedly k tomu, že značná část společnosti ztratila dosavadní iluze o fungování demokraci a právního státu. Jak vysvětlíte lidem, kterým na mlýnecké louce zmlátili jejich děti, že za to nebude nikdo potrestán? A jak to vysvětlíte lidem, kteří to viděli na vlastní oči? Jiří Paroubek se stal naším Richardem Nixonem, ovšem bez Nixonových zásluh v zahraniční politice.

Když jsem včera dorazil krátce před třetí k Andělu, ta atmosféra mě polapila ještě dobrých několik set metrů před samotným kamionem ČSSD. Poprvé ve svém životě jsem viděl pohromadě tolik mladých lidí, kteří se bavili o politice, diskutovali přímo na ulici mezi sebou i s kolemjdoucími. Lidé, kteří dosud maximálně nadávali někde v soukromí, teď se svým názorem poprvé vyšli na ulici. Poprvé cítili, že mohou něco udělat. Diskutovat s lhářem a člověkem, který nás předem označuje za vyvrhele a feťáky, nelze. Bumerang násilí, vypuštěný na Czechteku 2005, se Paroubkovi rozpleskl o obličej.