Zoufalí biosocani a rozhazovačná Schillerová

Politici jsou lepší než komici. Socany už nechce nikdo volit, tak se zkoušejí přelakovat nazeleno, ministryně financí má zase asi na rozdávání a chce jen tak vyhodit 150 miliard. Za co? To budete koukat.

Pandemie snad za čas odezní, ale rozhodnutí našich politiků na nás budou dopadat dál. Proto má smysl je sledovat. Já třeba s napětím čekám, jak to tady vlastně budeme mít s energetikou, jestli budeme moct i nadále luxovat (ne, že bych to dělala úplně ráda), jestli vůbec elektřina půjde, a jestli se nám z účtů neprotočí panenky. Možná si řeknete, co strašíš holka? Jenže když sleduju kompetenci našich politiků (třeba férově přiznat, že v jiných zemích to není lepší), tak je opatrnost a možná i strach na místě.

Před pár týdny vydala své doporučení tzv. Uhelná komise. Určila, že by Česká republika měla opustit využívání uhlí v roce 2038, ale zároveň upozornila, že musí být nejprve splněno několik podmínek, zejména jde o včasnou náhradu utlumovaných uhelných zdrojů jinými výrobními zdroji, včetně dostavby nového jaderného zdroje v Dukovanech podle plánovaného harmonogramu. Zásadní je, aby Česká republika zůstala energeticky soběstačná.

Vláda ale zatím závěry komise nepřijala a vyjadřují se k nim jednotlivá ministerstva. Hned několik ministrů se přitom vyjádřilo, že by odklon od uhlí měl přijít už v roce 2033.

Nepodkládají to ničím, pokud tedy nepočítáme obvyklé fráze o nutnosti boje se změnami klimatu. Ty samozřejmě znějí pěkně, ale vzhledem k tomu, že Čína a spousta dalších zemí vesele staví spousty nových uhelných elektráren, tak je jasné, že je z pohledu klimatu úplně jedno, jestli těch pár českých elektráren skončí o 5 let dříve či později. Koneckonců i „zelení“ Němci odejdou od uhlí až na konci roku 2038, přičemž i v posledním roce budou uhelné elektrárny ještě stále využívat.

Snaha některých ministrů je o to zvláštnější, že žádnou náhradu za uhlí zatím nemáme, nemáme ani plán, jak ty elektrárny nahradíme, a politici se zatím nedokázali ani shodnout na klíčových zákonech, které jsou potřebné pro výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, natož aby rozjeli tendr na firmu, která ho postaví.

Stejně tak doslova bije do očí, že odborníci spočítali, že pokud bychom odešli od uhlí už v roce 2033, tak to oproti roku 2038 bude stát o 150 miliard korun víc. Zejména v dnešní době, kdy je spousta lidí doslova v existenčních problémech a schodek státního rozpočtu dosahuje neuvěřitelných čísel, mi přijde opravdu zbytečné takovou sumu vyhodit. Proto je fakt zarážející, že rok 2033 začala prosazovat i ministryně financí Alena Schillerová. Proč to dělá, je mi záhadou.

Naopak, proč to dělají socanští ministři je jasné. Ve své zoufalosti a strachu, že po volbách už nebudou sedět v Parlamentu, se rozhodli chytit zeleného stébla a vytvořit koalici s ještě zoufalejší stranou Zelených. A tímto se jim snaží zalíbit a ukázat, že už nejsou ti staří socani, ale noví biosocani. Nevím, jak vám, ale mně to přijde k smíchu.

Ovšem jinak mi celá situace přijde spíš děsivá. Trochu mi to připomíná tu pohádku o kachně, která snášela zlatá vejce. Chudý rybář díky nim zbohatnul, ale po čase mu bylo jedno vejce denně málo. Tak se rozhodl kachnu zabít, protože si bláhově myslel, že si zevnitř vybere všechna zlatá vejce najednou. Ovšem když kachnu rozpáral, zjistil, že v ní není nic. A pak mu došlo, že mu mrtvá kachna už žádné další zlaté vejce nesnese.