Máme tu další fascinující příběh ze života ekologických aktivistů. Tedy lidí, kteří si myslí, že jen oni mají pravdu. Přitom jen škodí přírodě a dělají ostudu opravdovým ekologům.
Čtenáři mých textů už si určitě všimli, že nejsem typická ochránkyně přírody. Tedy alespoň ne optikou Greenpeace, Hnutí Duha a podobných aktivistických organizací. Ty totiž, na rozdíl od přírody, nemám ráda a často je veřejně kritizuju.
Nedávno jsem se opět utvrdila, že dobře dělám. Úplnou náhodou jsem zjistila, že i v Polsku dělají klimakemp. A také tam dělají tzv. „akce občanské neposlušnosti“, tedy zcela obyčejně porušují zákony. Samozřejmě ve jménu jakéhosi vyššího dobra, o kterém jsou sami aktivisté přesvědčeni. Není bez zajímavosti, že jen oni sami.
Nejvtipnější ale je, že tito aktivisté jsou velcí hrdinové a zachránci světa, ovšem jen do okamžiku, než mají za své činy nést následky. To se najednou kroutí jak žížaly. Ve zmíněném Polsku si dokonce udělali veřejnou sbírku, aby vybrali peníze na právníky. Prostě porušit zákon ano, ale přijmout trest už ne.
A takto je to s nimi ve všem. Aktivisti totiž kašlou na následky svých činů. Vůbec je nezajímá, co bude potom. Mají svoji pravdu a hotovo, tečka.
A právě proto vás nemám ráda. A právě proto vás nemá rád skoro nikdo. Většina lidí je totiž úplně normálních. Mají rádi přírodu a chtějí ji chránit. Ale taky chápou, že je třeba dodržovat zákony, protože v opačném případě by zavládla anarchie a chaos. Chápou, že v dnešním světě už se bez elektřiny zkrátka neobejdeme. Nechtějí se vracet do středověku. Chtějí normálně žít, pracovat, bavit se a vychovávat děti. To aktivisti nechápou. Oni totiž porušují zákony a pak žebrají o peníze.
