Vďaka silnejšiemu skleníkovému efektu atmosféry Venuše sú na povrchu Venuše menšie rozdiely medzi dennou a nočnou teplotou ako na zemskom povrchu a preto vietor na povrchu Venuše dosahuje rýchlosť iba 4 – 7 km/h, čo je podstatne menej ako na zemskom povrchu. Ak by naozaj dochádzalo k zosilňovaniu skleníkového efektu atmosféry Zeme, mali by sa na zemskom povrchu zmenšovať rozdiely teploty a zároveň by mala klesať rýchlosť i ničivá sila vetra.

Vďaka slabšiemu skleníkovému efektu atmosféry Marsu sú na povrchu Marsu väčšie rozdiely medzi dennou a nočnou teplotou ako na zemskom povrchu a vietor na Marse dosahuje rýchlosť 200 – 400 km/h čo je podstatne viacej ako na zemskom povrchu.

Aby sa mohli zväčšovať extrémy počasia, musí dochádzať k zoslabovaniu skleníkového efektu atmosféry Zeme, čo je v rozpore z tvrdením klimatológov, že vďaka nárastu koncentrácie CO2 v atmosfére Zeme dochádza k zosilňovaniu skleníkového efektu atmosféry Zeme.

Viete, že vedecká hypotéza o skleníkovom efekte atmosféry je v rozpore z tvrdením výrobcov infražiaričov? Chcete mi tvrdiť, že výrobcovia infražiaričov netušia ako fungujú ich výrobky?

IR žiarenie nedokáže zohriať látku v plynnom skupenstve, ale iba v tuhom a kvapalnom skupenstve.

Dokážete sa zohriať od kusa ľadu? Koľko tepla získa zemský povrch od skleníkových plynov, ktorá majú o 30-50°C nižšiu teplotu ako je teplota zemského povrchu.

A ještě přidám jednu věc. Už několikrát jsem, např. na stránkách Ekolistu, vysvětloval pánům Pokornému a Sejákovi a tady na NP panu Bartoňovi, v čem se mýlí a v čem jsou jejich úvahy mylné. Bohužel, pánové se evidentně nedovzdělali, nic si o tom nezjistili, nezeptali se lidí, kteří se v tom vyznají a stále dokola jen opakují pořád stejné nesmysly a lži.

Takovou nechuť nebo neschopnost zjistit si jak to je, bych čekal u někoho nevzdělaného, ale u dvou docentů a jednoho inženýra (a dohromady 3x CSc.) jsem to opravdu nečekal.

To, čo si myslíte o dvoch docentoch a jednom inžinierovi si môžu myslieť aj ony o Vás.

Všetky Zmeny v atmosférických javoch sú dôkazom o zoslabovaní skleníkového efektu atmosféry Zeme a je jedno či to porovnávam z fungovaním atmosfér susedných planét, alebo z fungovaním skutočného skleníka!

Ten článek je doslova fyzikální paskvil.

1. "Slunce prý dodává na zemský povrch globálně jen jednu třetinu energie a dvě třetiny prý přicházejí zářením atmosféry v podobě skleníkového efektu". Pánové především vůbec nechápou radiační bilanci zemského povrchu. To IR záření je taky sluneční energie, jen zachycená a znovu vyzářená v klimatickém systému.

Ale ono je nejlepší podívat se na měření (obojí se u nás měří). Pány to nepotěší...

Takže průměrný příkon krátkovlnného (viditelného) slunečního záření ze slunečního kotouče + z oblohy (tzv. globální záření) za roky 2015-2024 byl u nás 11760 kJ/m2/den. U IR vyzařování oblohy (bez slunečního kotouče, jen z oblohy) je průměrně 27288 kJ/m2/den. Takže dlouhodobě asi 30% radiační energie přichází k povrchu ve viditelném slunečním záření a asi 70% v podobě infračerveného záření oblohy.

Chyba pánů je ale v tom, že tu IR energii nepovažují za sluneční záření, ale jakýsi produkt skleníkového efektu. Jenže ona je to taky sluneční energie, jen v atmosféře transformovaná do IR záření.

2. "Navzdory scénářům IPCC, že s rostoucí globální teplotou se bude zvětšovat koncentrace vodní páry v ovzduší, oblačnosti nad kontinenty ubývá". Ano, obojí je pravda, ale to je třeba rozlišovat specifickou vlhkost (obsah vodní páry v 1 kg vzduchu) a relativní vlhkost (míru nasycení vzduchu vodní parou). Skleníkový efekt je závislý na specifické vlhkosti, tvorba oblačnosti na relativní vlhkosti. Zatímco specifická vlhkost pomalu roste, relativní vlhkost pomalu klesá. Obojí bylo také naměřeno a může se to stát pouze pokud teplota vzduchu roste (ale to bylo také naměřeno). Jednoduchá termodynamika. Mírný úbytek oblačnosti, který byl skutečně naměřen (i u nás) je důsledkem poklesu relativní vlhkosti a tedy poněkud obtížnější tvorbě oblačnosti. Délka slunečního svitu, která dobře charakterizuje oblačnost, u nás za posledních 30 let rostla průměrnou rychlostí cca 1 minuty za rok (statisticky významné na 1%). Tedy žádné "navzdory", ale fyzika.