O globálním oteplování či změně klimatu slyšíme dnes prakticky pořád. Média chrlí spousty zpráv, ekologičtí aktivisté varují před katastrofou, studenti stávkují, Evropská unie vydává nové a nové zákazy a omezení.
Ovšem přijde mi zvláštní, spíš tedy podezřelé, že se v této záplavě neodpovídá na spoustu klíčových otázek. Mně jich napadlo jedenáct.
Jak velký podíl na oteplování podnebí má kácení deštných pralesů? Kácí se v Amazonii, v Indonésii, Čína začala masivně kácet na Sibiři, o tom, že by se nekácelo v Africe, si není potřeba dělat iluze. Kolik CO2 a dalších emisí poslal do atmosféry Saddám Husajn, když nechal dvakrát zapálit irácké ropné vrty?
Jaký má plán na snižování emisí z uhlí i ropných produktů jejich největší světový producent Čína? A co Indie, která stoupá žebříčkem spalovačů uhlí jako raketa? Jak se k emisím staví země jihovýchodní Asie, které v žebříčku paličů pronásledují Indii? Jak se ke stejné problematice staví Rusko, kde si s ekologií nikdy nedělali těžkou hlavu?
Kolik emisí vypustí do atmosféry letecká doprava na celém světě? Jak velký podíl na globálních emisích má lodní doprava? Dá se říct, jak moc se na oteplování podílejí pastviny a jak se na ní podílejí rozrůstající se pouště? Jak se na klimatu projevují stále miliony kilometrů dálnic a silnic a parkovišť a chodníků a miliony domů a měst, když jich – kilometrů i domů – stále přibývá?
Může zastavit oteplování to, že zhruba 500 milionů lidí ve 28 státech sdružených v EU nebude z topení, průmyslu a dopravy vypouštět žádné emise, když zbývajících 7,17 miliardy lidí ve zbývajících 178 státech bude vypouštět emise vesele dál?
Slyšeli jste někdy na tyto otázky odpovědi? A zabývají se vůbec politici, kteří rozhodují o našich životech, těmito otázkami?
