Zůstanu svůj?

Alias hrdinou snadno a rychle, dle příruček dneška, Zn.: Bez nebezpečí. Pak se v tom vyznejte! Vysvětlujte potom něco dětem, člověk by si měl stát za svým názorem, razit pravdu.  

Vilma se přece stále motala v Cudetech, které si pro zajímavost jenom zachovaly lecos ze své pohnuté historie, například mnohá opevnění, chalupy, které se kanafasově nabízely na stráních. Ovšem i jistou zděděnou pedantičnost jejích obyvatel. Každý jejich úředníček považoval své tiskopisy za nejdůležitější věc na světě, však jiné tiskopisy než onen první. Na vše existovaly zaručené postupy... Nelze však popírat ty skutečnosti, které se skutečně staly. Když mlčím k něčemu, co vím, že není v pořádku, či že se takto nestalo, popírám samozřejmě i sebe sama... 

Vstřebaly poté i další vlivy, například budovatelství, svépomoc obyvatelstva, obecnou hierarchii a podlézavost, byrokracii, nevkus. Neoddávat se snění...

Ale dnes zřejmě přežije ten nejflexibilnější, nejpřizpůsobivější, člověk mlok, chameleón. Tedy ten, co pružně zareaguje na změny a novinky, žel bohu, však i ke všeobecné smůle někdo, kdo ani nestihne být jaksi sám (se) sebou. Co pes, byl zakopán, kde pak ty ptíco hnízdo máš?

Otázku porovnávání měla Vilma vyřešenou, což si myslela, alespoň syny, budoucí voličstvo, jak si důležitě připomínala, aby hlavy zůstaly ušetřeny, které dnes nechává spouštˇ nejen v koupelně...? Do rovnání se pouštěla hlavně ručně, nebotˇ porovnáváním ústním by ztratila drahocenný čas i hlas. Hlavně za tímto účelem měla donedávna smyčec, byl sice pravda jaksi křivý a houslař z Náchoda ho vřele doporučil zabodnout jakožto oporu k nějaké popínavce. Pěstoval všechno možné, zasadil co našel a vzklíčilo mu fakticky všechno. Byl zcela vášnivým pěstitelem, mohl by mít směle i takzvaně zelené ruce, nebýt toho houslaření... Avšak ne rukávy, jak se zpívá v baladě od Brontíků, ta písnička jí přidělávala koneckonců mnoho starostí. Vždy když ji hrála, mohla očekávat, že se stane něco podivného. Smyčec našel nakonec vhodnější uplatnění při trestech, než jej chlapci pomstychtiví zlomili a nedlouho ještě předtím schovali všechny vaření schopné dřevěné inštrumenty.

Problém také nastává srovnáváním nesrovnatelného, někdy srovnáváním gest... Prázdné gesto poznáme snadno, takovým se stává zejména tehdy, kdy k němu přikročíme v období, kdy nám nehrozí žádné nebezpečí. Gesta a pózy bez napětí...

Porovnávání přitom začíná již v útlém dětství, kdy rodiče co nejbedlivěji zkoumají vývoj potomka a srovnávají ho se sousedovic Toníčkem, i trávníčkem...Například když se vzdáte něčeho, co by vám stejně nikdo nevzal, třeba ceny anebo sporné výhody.

Nejprve dostala vynadáno v Německu, že ji zpívá vášnivým a krajně nevhodným altem pro vytříbené uši wagenfeldských sboristů, byla přeci škatulka soprán II. i když s kvalitním houslovým a flétnovým doprovodem. Synkopy tam ani příliš nebyly.

A tak  i cudetˇáci začali mít ten dojem, že nic jednotlivě jejich osud neovlivní a potřebovali útěchu ne nepodobnou pohodě kuřátek kolem kvočny. Zahrádkařili, pěstovali cukety, papriky, rajčata, jablka. S dovolením ukradla z doby onehdákové panu Nepilovi: "Počet zahrádkářů vždy převážil počet straníků."  Aleje byly srovnatelné jako v Němcích, jen lesy nebyly tak úzkoprse sešikované. Na to si dala kávu do hrnku "Prima pauza", což jí příjemně evokovalo Prima sezónu", také (její) jistou berličku.

Když ji zazpívala podruhé s loutnou, zamávala s jejím osudem tak, že si uvědomila plně dosah jejích slov a rozešla se s kameramanem, jenž ji pro ni ( zřejmě s láskou) natočil.

Raději si šla číst, což byla bezvadná náplast na hlouposti, jichž byla namátkovým svědkem. Všude zněl debžot hudby a pak ještě ten druhý, se svým trysko příběhem. Stavil se ještě kamarád Bejček s cédéčky a měl spoustu řečí. "Řeknu Ti jeden socialistickej, jo? No vtip přeci! Má to sto vocasů a řve to jako kráva! Co to je? "

Takže spíše hádanka nakonec. Bylo potřeba udělat tolik práce, napsat velké mraky podpisů do žákovských průkazů, přesazovat, zalévat, vymalovat, přebrat jablka a brambory, taky ty pavučiny odmést...

"No Aleksandrovci předsi! S Jelenou a nebo bez!" A hlučně se rozesmál, až chodci na konci chodníka ztuhli. 

Nebyla oprávněna sledovat  kanál, E-16, přitom éčka sledovala celkem pravidelně, třeba na silnici nebo v kečupu. Tak ho nesledovala tedy. Třeba nebylo nakonec o co stát.