Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

Barev není nikdy dost! Za sametové jsou považovány také hřiby sedící jakjinak v sametovém mechu, kaštany, oči stejné barvy, ale sametovou chutí se vyznačují  i vybrané nebeské čokolády, či kočičí jazýčky.

Samozřejmě samet jako takový se hodí nejen na róbách, ale i na sakách, kalhotách, šatech. Pokavád nemáte větší kus sametu, uvázejte si alespoň sametku okolo krku s nějakým přívěskem.

Když jsem u toho krku, takového jednoho na první pohled sametového tvora, totiž krtka, mi bratr hodil za výstřih, jeho nebeskému sametu jsem však bohužel neměla čas přijít na chuť´, jelikož kolem sebe, tedy do mně, zběsile a rozčíleně hrabal ostrými lopatkami...

F.Kafka: "Ryjeme v sobě jako krtci a vracíme se ze svých zasutých sklepení zčernalí a se sametovou srstí..."

Anebo si nazujte semišové boty, takové, jako si jednou naše sousedka hodlala přivézt z východního Německa, avšak na čáře stála, nedůstojně jak poškolačka, bosky, jelikož prý nakupovala nad poměry...

Sametové jsou kočky s praskající srstí, vzpomeňme na Čapka a babičku taškářku, ta by se s milým celníkem ani zdaleka tak nepárala!

Lidi se bojej propuknout v lásku, ale jak si navléknou samet a jak je lákavý na dotek, tak roztajou jak zjara...

A tak máme spoustu času nosit se v sametu, minimálně přes výročí sametové revoluce, apropo, nosil se tehdy samet?!