Díky za obsáhlý příspěvek, mlčení je zkrátka fenomén. Nesmí se však stát hlavní náplní života. Jsou jistě různé formy ticha, někdy ani jiná reakce nemá smysl, nelze jinak. Tabuizovat rámus jsem určitě nechtěla, naopak, rámus také patří k životu!

Životní zkušenosti tvrdí: Mlčení je lepší než mečení. Mlčení je lepší než mučení. Ba mlčení je někdy lepší než močení. I když to může plynule přejít v mučení.

Já myslím, že mnohdy je lépe mlčet než něco sdělit a pak si nadávat do starých zvířat a nejsou to lvi. Pokud přetrvává skutečnost, že zlato je cennější kov než stříbro, doporučuji mlčet. Samozřejmě, že je nutné i něco sdělit, ale mlčení dává čas k promyšlení toho, co sdělit. Často ani to nebývá zárukou toho, že sdělení bude zajímavé a přínosné. Je to individuální.

Mlčení a poslouchání je cestou k tomu, že mluvící člověk cítí, že nezaujal, a snaží se to napravit dalšími větami. Pak tady číhá nebezpečí přeplnění Vašeho HDD, protože ne vše, co člověk slyší, je zapomenutelné.

Upřednostňujme tedy "moudré mlčení" spojené s mírným a všechápajícím přikyvováním. Pozor ovšem, aby jste nevyvolávali dojem, že napodobujete premiéra. Mohlo by Vám to osobně ublížit.

Děkuji za zajímavé téma článku. Inspirativní