Chvilky s demokracií

Jedná se skutečně o film zakázaný školami? Vysílání filmu o takovém fenoménu? Bez sprostých slov? Celé se mi to nějak nezdá...

Když jsem ještě pracovala ve školství, setkala jsem se tam i s tzv. starými strukturami : Tu někdo pochválil Putlina, že na první ponor najde starověkou amforu, přepere medvěda či umí takové jakési medvědí rodeo, připomínající takovou obměnu ruského Chucka Norrise.

Staré struktury se poznají podle vlastní neomylnosti a uměním relativizace okolí, které velmi podceňují a snaží se všemi prostředky snižovat sebevědomí všech kromě sebe i svého gurua.

Jindy jsem zase byla nucena vyslechnout ódy na hippísácké objetí lesních stromů od pana MilošeZ., zlými jazyky přezdívaného Mlhoše...

Co tedy vadí na novodobém snímku o mladistvém hnutí, netuším. Asi právě ona odvaha několika mladých lidí – těm, co probudili společnost, či alespoň tu část společnosti, jež klimbala na suchých vavřínech listopadovývch a pak také ještě šikovnou režisérku.

Co kdyby je chtěl někdo z dětí následovat? „U všech transparentů a vlajek!“ Probůh, nebylo by lepší s třídou zajít na Jen počkey zajíci? Anebo na Mášu a medvěda, zkousnou to přece všichny děti, pokud jim necháme v kapse mobily. Jen si nezadat.

Přeorientovala jsem se ze školství do jiného oboru. Mám však syny, kteří se mnou všichni projeli několik demonstrací. Musím říci, že ačkoliv jsem působila jako pouhý školní asistent, že starý strukrury ve školních škamnech to nerozdýchaly a popuzeně synovi vytýkaly, že raději místo cesty v Prahu s transparentem si neopakoval v sešitě fyzikální problematiku. Kdyby mohly, otloukly by mu zcela jistě struktury o hlavu ony věkem poničené amfory vizuálně připomínající exempláře z Pompejí.

Dětem se akce, výlet s Chvilkami na Letnou velice zamlouval a dlužno podotknout, že v autobuse co zřejmě platil Soroš, potkali zde i své třídní spolužáky. Věkový průměr autobusu tím varovně klesl na číslovku třicet.

Spolucestující přitom byli zvučných jmen, dokonce se tam vyskytovali i učitelé, ředitelé velkých komplexů, ale i drobní intelektuálové.

Díky Chvilkám se narodil i můj nejmladší syn, euforie, která energeticky připomínala lásku si tam na mne počíhaly. Demograficky Chvilky podle mého skromného názoru razantně přispěly k vyšší porodnosti, zde bych mohla polemizovat, jestli takzvané kovidové děti nebyly ve skutečnosti spíše chvilkové děti.

Vděčím Chvilkám, tedy přesněji řečeno hnutí Milion chvilek pro demokracii tedy za mnohé, za chuť žít naplno, víru, lásku a naději. Nebuďte starý- mladý.

Vybízím Vás proto: nežinýrujte se a jděte na ten zakázaný film sami, ať´se starý struktury zatím vzteky pudrujou.